Základní příjem jako řešení menšího počtu pracovních míst? Systém testuje Finsko i Kanada

Nahrávám video

Automatizovaný svět, ve kterém bude méně a méně práce pro lidi. Příští rok vyjedou na britské silnice první testovací samořídící kamiony. Zpráva okamžitě vyvolala strach u šesti set tisíc tamních řidičů. Přestože v blízké budoucnosti nic takového nehrozí, už teď přebírají stroje stále více úkolů. O to živější je tak i debata o kontroverzním řešení – základním příjmu pro všechny lidi bez nutnosti pracovat. Myšlenka to není zdaleka nová. Naposledy ji připomněl britský miliardář Richard Branson.

Nejsme žádný (ropný) emirát, nemáme žádné nadstandardní příjmy. Český stát by na to rozhodně neměl. Když dáme na jednu hromádku všechno, co by se našlo zrušením sociálních dávek a úřednických postů na správě sociálního zabezpečení, tak získáme sumu, kterou když rozpočteme mezi oprávněné příjemce základního příjmu, dostaneme částku mezi čtyřmi a šesti tisíci korunami – tedy jsme zhruba na polovině starobního důchodu.
Lukáš Kovanda
hlavní ekononom, Cyrrus

Stačí naprogramovat a spustit – a stroj se při stavbě domu obejde prakticky bez člověka. Stejně jako v japonském pivovaru, kde technika naplní a zabalí 1500 plechovek za minutu a na zaměstnancích je už jen kontrola kvality. Futuristický obraz výroby se tak přiblížil současnosti – se všemi svými důsledky.

„Vznikne mnoho nových inovací, které přinesou mnoho příležitostí a bohatství, ale je tu i reálné nebezpečí, že sníží množství pracovních míst,“ tvrdí Richard Branson, britský podnikatel a filantrop.

Miliardář Branson je po Marku Zuckerbergovi a Elonu Muskovi další propagátor revolučního řešení – v podobě univerzálního základního příjmu. Inspiroval se ve Finsku, které svůj první experiment spustilo letos v lednu.

Sini Marttinenová patří mezi dvě tisícovky nezaměstnaných Finů, kteří dostávají od státu každý měsíc v přepočtu asi 15 tisíc korun. A to i po tom, co si našla částečný úvazek u místní reality show. „Všechno, co si vydělám, zvýší můj příjem. Nemá to žádný vliv na tu podporu,“ popisuje Marttinenová, účastnice experimentu.

Nevýhodou systému je jeho nákladnost

Systém základního příjmu pro všechny a za všech okolností by mohl nahradit komplikované sociální dávky. Podle propagátorů lidem přinese pocit jistoty a ochotu riskovat a podnikat. Nevýhodou je jeho vysoká cena. Zkouší ho tak země, které si to mohou dovolit. Teď se přidalo kanadské Ontario. Na čtyři tisíce lidí čeká každý měsíc v přepočtu 25 tisíc korun.

U testovaných skupin nebyly zaznamenány zvláštní efekty, ty skupiny se chovaly relativně normálně, ale musíme si uvědomit, že to byly vybrané skupiny obyvatel. Dá se těžko předpokládat, jak by to vypadalo, když by se to uplatňovalo na celou populaci.
Martin Janíčko
ekonom, Moody's Analytics

„U většiny lidí to bude tak, že možná zůstanou doma několik týdnů nebo nejdéle měsíců, ale za chvíli je pohled na vlastní čtyři zdi začne otravovat,“ míní Linda Lalondeová, ředitelka Ottawa Poverty Reduction Network.

Vlastní pokusy spustí na podzim Nizozemsko. Třeba Švýcaři ale základní nepodmíněný příjem odmítli loni v referendu – i přes dlouhou kampaň zastánců. Právě ze strachu, že lidé nejsou připravení a peněz za nic by zneužívali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně osmnáct osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil vpodvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka. Zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky poté, co v noci na pondělí drony zaútočily na expres Moskva-Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 12 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má přes třicet obětí

Nejméně 35 mrtvých si podle filipínských úřadů vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo tamní ostrov Mindanao. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než dvě stě zraněných, dalších dvanáct osob je pohřešováno, informují agentury. Záchranné operace stále pokračují a počet obětí může stoupat.
05:41Aktualizovánopřed 21 mminutami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude, píše DPA

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy.
před 41 mminutami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 53 mminutami

Arméni potvrdili proevropské směřování. Pašinjan vyhrál volby

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 4 hhodinami

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 4 hhodinami
Načítání...