Základní příjem jako řešení menšího počtu pracovních míst? Systém testuje Finsko i Kanada

Nahrávám video
Pokusy se základním příjmem spustí na podzim i Nizozemsko
Zdroj: ČT24

Automatizovaný svět, ve kterém bude méně a méně práce pro lidi. Příští rok vyjedou na britské silnice první testovací samořídící kamiony. Zpráva okamžitě vyvolala strach u šesti set tisíc tamních řidičů. Přestože v blízké budoucnosti nic takového nehrozí, už teď přebírají stroje stále více úkolů. O to živější je tak i debata o kontroverzním řešení – základním příjmu pro všechny lidi bez nutnosti pracovat. Myšlenka to není zdaleka nová. Naposledy ji připomněl britský miliardář Richard Branson.

Nejsme žádný (ropný) emirát, nemáme žádné nadstandardní příjmy. Český stát by na to rozhodně neměl. Když dáme na jednu hromádku všechno, co by se našlo zrušením sociálních dávek a úřednických postů na správě sociálního zabezpečení, tak získáme sumu, kterou když rozpočteme mezi oprávněné příjemce základního příjmu, dostaneme částku mezi čtyřmi a šesti tisíci korunami – tedy jsme zhruba na polovině starobního důchodu.
Lukáš Kovanda
hlavní ekononom, Cyrrus

Stačí naprogramovat a spustit – a stroj se při stavbě domu obejde prakticky bez člověka. Stejně jako v japonském pivovaru, kde technika naplní a zabalí 1500 plechovek za minutu a na zaměstnancích je už jen kontrola kvality. Futuristický obraz výroby se tak přiblížil současnosti – se všemi svými důsledky.

„Vznikne mnoho nových inovací, které přinesou mnoho příležitostí a bohatství, ale je tu i reálné nebezpečí, že sníží množství pracovních míst,“ tvrdí Richard Branson, britský podnikatel a filantrop.

Miliardář Branson je po Marku Zuckerbergovi a Elonu Muskovi další propagátor revolučního řešení – v podobě univerzálního základního příjmu. Inspiroval se ve Finsku, které svůj první experiment spustilo letos v lednu.

Sini Marttinenová patří mezi dvě tisícovky nezaměstnaných Finů, kteří dostávají od státu každý měsíc v přepočtu asi 15 tisíc korun. A to i po tom, co si našla částečný úvazek u místní reality show. „Všechno, co si vydělám, zvýší můj příjem. Nemá to žádný vliv na tu podporu,“ popisuje Marttinenová, účastnice experimentu.

Nevýhodou systému je jeho nákladnost

Systém základního příjmu pro všechny a za všech okolností by mohl nahradit komplikované sociální dávky. Podle propagátorů lidem přinese pocit jistoty a ochotu riskovat a podnikat. Nevýhodou je jeho vysoká cena. Zkouší ho tak země, které si to mohou dovolit. Teď se přidalo kanadské Ontario. Na čtyři tisíce lidí čeká každý měsíc v přepočtu 25 tisíc korun.

U testovaných skupin nebyly zaznamenány zvláštní efekty, ty skupiny se chovaly relativně normálně, ale musíme si uvědomit, že to byly vybrané skupiny obyvatel. Dá se těžko předpokládat, jak by to vypadalo, když by se to uplatňovalo na celou populaci.
Martin Janíčko
ekonom, Moody's Analytics

„U většiny lidí to bude tak, že možná zůstanou doma několik týdnů nebo nejdéle měsíců, ale za chvíli je pohled na vlastní čtyři zdi začne otravovat,“ míní Linda Lalondeová, ředitelka Ottawa Poverty Reduction Network.

Vlastní pokusy spustí na podzim Nizozemsko. Třeba Švýcaři ale základní nepodmíněný příjem odmítli loni v referendu – i přes dlouhou kampaň zastánců. Právě ze strachu, že lidé nejsou připravení a peněz za nic by zneužívali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...