Zahraniční tisk k Putnovi: Bitva o demokracii, nebo spojenectví s církví?

Berlín/Bratislava – Odmítnutí prezidenta Miloše Zemana jmenovat literárního historika Martina C. Putnu profesorem zaujalo i zahraniční tisk. Berlínský deník TAZ hodnotí prezidentův krok jako další pokus o rozšíření vlastní moci. Na rozdíl od sporu o velvyslance, kde jde podle TAZ spíše o soupeření dvou alfa samců, kauzu Putna mnozí podle listu vnímají jako vyhlášení války demokratickým principům v Česku. Slovenský deník Sme zase vnímá Zemanovo rozhodnutí jako vznik spojenectví s církví.

TAZ: Zeman až na hranici svých pravomocí

List připomíná, že na stranu literárního historika se postavila opoziční sociální demokracie i vládní strany včetně Schwarzenberga, který se Zemanem už několik týdnů vede boj o jmenování některých velvyslanců. „Zatímco bitva o posty velvyslanců se zatím jeví jako spor dvou alfa samců, Zemanův zásah do jmenování profesorů mnozí považují za vyhlášení války české demokracii,“ zdůrazňuje TAZ. 

  • „Miloš Zeman je v úřadu českého prezidenta zhruba deset týdnů. Jeho styl zavdává stále více důvodů k obavám, že osmašedesátiletý politik chce svou zemi přebudovat z parlamentní na prezidentskou demokracii. Tak jako pes, který zvedá svou nohu, aby si označkoval své území, jde Zeman až na hranice svých prezidentských pravomocí,“ soudí berlínský levicový deník. 

Jde o spojenectví s katolickou církví, které „neposlušný“ Putna leží v žaludku?

Slovenský deník Sme vidí v Zemanově kroku zárodky spojenectví prezidenta s katolickou církví, které Putna kvůli svým názorům už dlouhou dobu leží v žaludku. „Spojenectví s církví, které od nikoli právě věřícího (Václava) Klause přebírá ateista Zeman, je mocenským paktem. Jeho účastníky spojuje pouze snaha o maximalizaci vlivu, o trestání kritiků a zejména představa, že mají právo mocensky určit, které názory a postoje jsou přípustné a podporované a které naopak je třeba potlačovat, ačkoli nikoho neohrožují,“ poznamenal deník.

  • List píše, že odmítavý postoj Zemana k udělení profesorského titulu Putnovi katolická církev podpořila. „Její většině leží katolík Putna v žaludku už dvacet let, nikoli kvůli sexuální orientaci, ale pro neposlušnost a buřičské názory,“ tvrdí deník. 

Zemanovi podle jeho mluvčí minulý týden za postoj ke jmenování Putny profesorem poděkoval opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný. Ten ovšem později internetovému magazínu Christnet.cz sdělil, že případné jmenování Putny profesorem se mu nelíbí, což také řekl prezidentovi, ale že plně respektuje krok Univerzity Karlovy, která Putnu navrhla. 

  • Podle Sme rozhodovat o udělení titulu profesora náleží akademickým orgánům. „Feudální přežitky jako prezidentův podpis pod profesurou jsou jen ozdobným doplňkem jmenovací listiny. Alespoň v demokratickém, svobodném státě, jehož podmínkou jsou i akademické svobody,“ zdůraznil komentátor. 

Zeman odmítl jmenovat Putnu profesorem, aniž veřejně uvedl důvod. Toto rozhodnutí hlavy státu vyvolalo pobouření akademické obce, studentů i politiků. V pondělí prezident uvedl, že respektuje sexuální orientaci akademika, ale že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil v Praze na pochodu homosexuálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 1 hhodinou

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 7 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...