Zahajuje Rusko znovu závody ve zbrojení?

Moskva - Pro Rusko americký protiraketový štít v Česku a v Polsku zatím hrozbu nepředstavuje, v budoucnu se to ale může změnit. Nicméně Rusko je už teď připraveno USA patřičně odpovědět, napsal dnes ruský list Izvestija, považovaný za sdělovací prostředek blízký Kremlu. Washington se už s Prahou dohodl na vybudování radaru protiraketové obrany, desítku protiraketových střel si přeje umístit v Polsku. Systém má podle Američanů chránit USA a jejich spojence před případným útokem ze států, jako je Írán. Ale Rusko v něm vidí ohrožení do budoucna.

Vytváření amerického deštníku v Evropě představuje dlouhodobý proces, a proto je třeba hledat asymetrickou odpověď na odstranění této hrozby. Podle listu má Rusko dvě možnosti. Jednou jsou strategické rakety Topol-M, které na rozdíl od dřívějších ruských raket startují mnohem rychleji, a proto se dají hůře zachytit.

Ruská flotila už navíc přezbrojila všech šest jaderných ponorek typu Delta-4 na nové mezikontinentální rakety RSM-54 Siněva, které nesou dvakrát tolik hlavic, šest, než dosavadní střely.

Flotila také dostala první ze šesti raketových křižníků s 16 novými strategickými raketami Bulava, které perspektivně také mají být vybaveny hypersonickými hlavicemi jako Topol-M.

Druhou možnost podle listu představuje „nejaderná odpověď“ na protiraketový štít - Moskva se chystá u svých hranic rozmístit taktické rakety Iskander o doletu 500 kilometrů, které by z Kaliningradské oblasti byly s to zasáhnout Polsko a z Běloruska Česko.

Sestřelit velice rychlé a manévrující Iskandery je podle deníku stejně obtížné jako Topol-M. Střely mohou být vybaveny konvenční či kontejnerovou hlavicí, které zničí jakýkoliv cíl.

Dolet Iskanderů by se dal ještě prodloužit, pokud by Rusko opustilo smlouvu zakazující rozmístění raket krátkého a středního doletu (od 500 do 5 tisíc kilometrů). Pak by se v jejich dosahu ocitly i americké základny v Rumunsku, Bulharsku a sklady jaderných zbraní v Německu, uzavírá list Izvestija.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 19 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...