Londýn – Nezávislá expertní komise navrhla znovu otevřít vyšetřování záhadné smrti někdejšího tajemníka OSN Daga Hammarskjölda v roce 1961. Jeho letadlo tehdy havarovalo během mírové mise v Africe a jeho smrt tehdy šokovala celý svět. Americká tajná služba teď má možná důkazy, které by mohly objasnit, jestli pád stroje způsobila závada, anebo ho někdo sestřelil.
Tehdy šestapadesátiletý Hammarskjöld letěl s další patnáctkou lidí na palubě letadla DC-6, a to se 18. září 1961 zřítilo těsně před přistáním v severorhodéském (nyní zambijském) městě Ndola. Nejvyšší představitel OSN cestoval na setkání s prezidentem konžské separatistické provincie Katanga, aby se pokusil mezi ním a Kongem zprostředkovat mírovou dohodu. Neštěstí, jež nebylo dodnes spolehlivě objasněno, nikdo nepřežil. Podle jedné z verzí letoun údajně sestřelili žoldnéři najatí belgickou důlní společností, podle oficiálního vyšetřování se ale nenašly důkazy, že by na stroj bylo vystřeleno nebo že by explodoval ve vzduchu.
Komise složená z právníků z Británie, Jihoafrické republiky, Švédska a dalších zemí v návrhu pro vedení OSN uvedla, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) může o tomto stále záhadném úmrtí mít bližší informace. Má prý v archivech dva supertajné materiály, které se k události mohou vztahovat.
Švédský finanční odborník a obratný diplomat Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld byl do čela OSN zvolen v roce 1953, tedy v době vrcholícího napětí mezi Západem a Východem, a během výkonu své funkce musel čelit útokům ze všech stran, včetně sovětského tlaku na své odstoupení. „Zůstanu ve svém úřadu po celé funkční období. Je velice snadné rezignovat, ne tak snadné pokračovat,“ prohlásil rok před svou tragickou smrtí. Podařilo se mu prosadit řadu akcí, jimiž dával najevo, že se OSN bude snažit vystupovat nezávisle. Zasloužil se mimo jiné o osvobození amerických rukojmí zajatých během války v Koreji (1955) nebo o řešení krize kolem Suezského průplavu (1956) a v Kongu (1960). Měsíc po smrti mu byla udělena Nobelova cena za mír. Byl druhým šéfem mladé organizace a dodnes se přiznává, že nejvlivnějším. "Je tragické a ironické, že smrt přišla během mise, kterou podnikal, aby zajistil příměří v Katanze," prohlásil tehdy americký prezident John Fitzgerald Kennedy.
Katastrofa vyvolala nejrůznější konspirační teorie opírající se o řadu nevyjasněných skutečností. Vyvstala například otázka, proč trvalo 15 hodin, než se našly trosky stroje, které přitom ležely jen několik kilometrů od letiště. Jak to, že Hammarskjöldův osobní strážce, který pád přežil o několik dní, tvrdil, že letadlo explodovalo? Jak to, že svědkové zahlédli u letadla jiskření, blýskání nebo dokonce jiný letoun, jehož komunikaci zachytil radista na Kypru?
Kongo o rok dříve získalo nezávislost na Belgii, ale pro svoje nesmírné přírodní bohatství bylo předmětem těžebních zájmů nejen Belgie, ale také Británie, USA a Sovětského svazu. Proto mohla mít kterákoli z těchto zemí i prsty v Hammarskjöldově smrti. K neštěstí se vedla tři vyšetřování, aniž by byl někdo s to uspokojivě je vysvětlit. Nejnovější spekulace rozvířila kniha z roku 2011 s titulem Kdo zabil Hammarskjölda?, která se na rozdíl od předchozích vyšetřování opírá i o údajná očitá svědectví.
Je prý skoro jisté, že NSA má záznamy rádiové komunikace letiště, u něhož se letadlo zřítilo. To by mohlo zkoumání posunout alespoň v tom, zda šlo skutečně o nehodu, sestřelení, nebo atentát. Dokumenty či záznamy z místa by měly být údajně tři - dva ale jsou stále označované za přísně tajné.
