Peking - Cenzura internetu v Číně dosáhla během sjezdu tamní komunistické strany nového maxima. V pátek byla vůbec poprvé většina čínských uživatelů odříznuta od služeb firmy Google. Podle expertů ještě nikdy čínské blokády internetu nepostihly tolik uživatelů. Kromě vyhledávače, e-mailu a dalších produktů Google se Peking snaží narušovat také tunelová spojení VPN, která umožňují necenzurovaný přístup k informacím ze zahraničí.
Oficiální místa o cenzuře internetu nehovoří, komunistická propaganda naopak podle agentury DPA zprávu o internetových aktivitách komunistických delegátů opatřila titulkem: „Sjezd reaguje pozitivně na dobu internetu“.
Delegáti 18. sjezdu Komunistické strany Číny zatím pokračují ve výběru vedoucích činovníků. Generační výměna vedení vládnoucí strany nejlidnatější země světa by měla vyvrcholit změnou na postu jejího šéfa.
Stávajícího čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa by na něm měl vystřídat nynější viceprezident Si Ťin-pching, který v březnu podle všeho obsadí také prezidentské křeslo.
Proti sjezdu a politice čínské vlády se v posledních dnech uskutečnilo několik demonstrací v Tibetu. V krajním případě dávají tamní obyvatelé svůj nesouhlas najevo tím, že se upalují.
Číňané se s cenzurou nepářou
Čína už přitvrdila, co se cenzury týče, v červenci. Na nejpopulárnějším čínském mikroblogu Weibo, jenž má téměř 300 milionů registrovaných uživatelů, totiž už nešlo vyhledat pojem „pravda“.
Čína blokuje sociální sítě jako Facebook či Twitter a provozovatelům jejich čínských obdob nařizuje přísnou autocenzuru. Mezi nepovolenými termíny je řada politicky citlivých názvů či slov jako náměstí Tchien-an-men, kde v roce 1989 čínské bezpečnostní síly krvavě potlačily prodemokratické protesty, nebo jméno donedávna vysokého komunistického funkcionáře Po Si-laje.
