Praha - V sobotu krátce po půlnoci, přesně v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času, se z jara stane léto, a v České republice tak začne nejteplejší roční období. První letní dny budou podle meteorologů opravdu letní. Už v neděli by se teploty v České republice mohly přiblížit až k tropické třicítce. Teplotně nadprůměrných bude pravděpodobně i celých příštích 30 dní. Počátkem příštího týdne se sice mírně ochladí, teploty ale budou stále kolem 25 stupňů Celsia. Koncem týdne se opět budou blížit třicítkám.
V noci na sobotu by mělo být mezi 11 a 15 stupni Celsia. V sobotu 21 až 25 stupňů, na jihovýchodě až 28 stupňů Celsia. Po tropické neděli očekávají meteorologové příchod srážek, které mohou provázet i bouřky. Pršet by mělo především v pondělí, od úterý se bude opět vyjasňovat. Další srážky by měly přijít s koncem příštího týdne a s opětným oteplením. „Teplotní rekord o víkendu pravděpodobně nepadne. Teplota by musela překročit 36 stupňů Celsia,“ uvedla meteoroložka Alena Zárybnická.
V sobotu bude nejdelší den
Meteorologové sice za letní měsíc označují už červen, astronomické léto ale začíná až s letním slunovratem. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává nejdelší den. Slunce bude na naší obloze svítit 16 hodin a 22 minut nad obzorem a noc potrvá jen 7 hodin a 38 minut. Noci jsou v tomto období hodně světlé a úplně se během nich nesetmí.
„Slunce se dostává 63 stupňů nad obzor, což je vůbec nejvýše, kam může Slunce v našich zeměpisných šířkách vystoupat. Díky tomu nás v sobotu čeká nejdelší den,“ vysvětluje astronomka Lenka Soumarová ze Štéfánikovy hvězdárny v Praze.
Na obratníku Raka Slunce projde o letním slunovratu nadhlavníkem, naopak na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se pomalu posouvat nad severním obzorem. Toto pověstné půlnoční Slunce bychom mohli zahlédnout i od nás, pokud bychom se o půlnoci dokázali vznést nad naši krajinu do výšky „jen“ 280 kilometrů. Svítilo by oslnivě a čistě bíle nad severem a ozařovalo by všechny umělé družice, které v té době nad střední Evropou prolétají. Proto je v červnu vidět nejvíc umělých družic. Vypadají jako hvězdy a tiše se pohybují všemi směry mezi skutečnými hvězdami.
