Za vraždu studentky dostal migrant doživotí. Případ spustil v Německu vlnu kritiky vůči politikům i médiím

Nahrávám video

Afghánský žadatel o azyl Husajn K. má strávit zbytek života ve vězení za znásilnění a vraždu devatenáctileté studentky, ke které v Německu došlo v říjnu 2016. Případ ukázal mezery v evropském bezpečnostním systému – už dříve totiž muže odsoudili v Řecku za to, že shodil ženu z útesu. Poté, co byl podmínečně propuštěn, uprchl do Německa a Atény na něj nevydaly mezinárodní zatykač. Případ vyvolal značnou pozornost i kvůli jeho nejasnému věku. Aktuální rozhodnutí soudu ve Freiburgu je zatím nepravomocné.

Soud ve Freiburgu (Bádensko-Württembersko) konstatoval mimořádnou závažnost činu a nařídil ochrannou vazbu. Prakticky je tak vyloučeno, že by Husajn K. mohl být po odpykání patnácti let trestu předčasně propuštěn. Lidé v zaplněné soudní síni po vynesení rozsudku tleskali. Strany procesu mají týden na případné odvolání.

Husajn K. předloni v říjnu přepadl studentku Marii L., která se v noci vracela na kole ze studentského večírku, a brutálně ji několikrát znásilnil poté, co ji škrtil do bezvědomí. Dívku pak ještě živou hodil do místní řeky Dreisam, aby se utopila a aby voda smazala stopy.

Podle soudního znaleckého posudku trvalo její umírání ve vodě ještě nejméně jednu hodinu. V řece ji následujícího rána našla utonulou běžkyně. Policie na místě činu objevila DNA Husajna K. a také měla jeho videozáběry z tramvaje. Dopadla ho sedm týdnů po vraždě.

Vražda vyvolala hněv – kvůli kancléřce i mlčícím médiím

Případ vyvolal v Německu značnou pozornost i politickou debatu vzhledem k tomu, že čin spáchal mladý žadatel o azyl a také kvůli brutalitě, s níž postupoval. Vlna kritiky se snesla zejména na kancléřku Angelu Merkelovou za její „pozvánku“ pro uprchlíky.

Kritice ovšem čelila i média v čele s veřejnoprávní stanicí ARD, která o vraždě nejprve vůbec neinformovala. Vražda vyvolala bouřlivou diskusi, zda ke kauzám, ve kterých jsou podezřelí migranti, přistupovat jinak než k ostatním.

Husajn K. přišel do Německa bez dokumentů v listopadu 2015 během migrační krize. Později se zjistilo, že byl již dříve odsouzen na deset let za zabití ženy v Řecku, ale brzy jej z vězení propustili na podmínku. Muž pak uprchl do Německa, přičemž řecké úřady na něj nevydaly mezinárodní zatykač.

Husajn K. se zřejmě vydával za mladšího

Muž nejprve úřadům tvrdil, že je mu sedmnáct let a jeho otec byl zabit Tálibanem v Afghánistánu. Následně prý ze země utekl. Později ale policie zkoušela kontakty z telefonu obžalovaného a dovolala se jeho otci v Íránu, který prohlásil, že Husajnovi K. je 33 let (nyní již 34).

Při zahájení procesu obžalovaný uvedl, že se narodil v Afghánistánu a po zhruba třinácti letech přišel do Íránu. Po „problémech s policií“ pak uprchl do Turecka a odtud do Evropy. Soudkyně řekla, že nepředpokládá, že by byl souzený v době činu nezletilý, i když zcela nevyloučila, že je mu méně než 21 let.

Případ rozproudil diskusi o tom, jestli zavést lékařské testy věku pro všechny migranty. Pro plošné testy je třeba bavorská CSU – sesterská strana vládnoucí CDU. Sociální demokraté je naopak odmítají. Zákon, který v případě pochyb o věku prohlídky umožňuje, již v Německu existuje, praxe je ale v rukou jednotlivých spolkových zemí a jejich přístup se liší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...