Nedokázala se dál dívat na utrpení žen a dětí v Sýrii a odjela válčit proti islámským zabijákům. Řeč je o Gill Rosenbergové, která se nedávno vrátila z frontové linie. Dvaatřicetiletá žena s izraelsko-kanadským občanstvím je zřejmě první cizinka, která posílila řady proslulých kurdských válečnic. Své pohnutky nyní popsala zpravodaji ČT na Blízkém východě.
Za ostatní týrané ženy se rozhodla narukovat do války s IS
Drobná mladá žena působí navenek sebejistě. Sedm měsíců na frontové linii proti hrdlořezům Islámského státu by zřejmě změnilo každého, nezměnily ale odhodlání – o to více živené silnou ženskou empatií. „Uviděla jsem tehdy fotku křesťanské dívky, kterou unesli v iráckém Sindžáru. Byla přivázaná k posteli, znásilněná, zmrzačená a zavražděná, s křížkem nacpaným do krku.“
2 minuty
Za ostatní týrané ženy se rozhodla narukovat do války
Rosenbergová je pravděpodobně první žena-cizinka ve službách kurdských jednotek, které bojují proti Islámskému státu. Její hlavní motivací byly šokující zprávy o mučení a znásilňování jezídek. „Pro mě se právě tato skutečnost stala předělem mezi normální válkou a genocidou,“ zmiňuje Rosenbergová.
Pro Kurdy má příchod jakéhokoliv dobrovolníka z ciziny, tím spíše ženy, velký význam. Mají totiž často pocit, že jsou v boji s radikály sami.
Stovky cizinců se na syrských a iráckých bojištích dobrovolně připojily k IS, mnohem méně dobrovolníků ale zamířilo na druhou stranu fronty. Rozhodování bylo pro Rosenbergovou jednodušší i proto, že v kurdských jednotkách běžně působí ženy. Zastává názor, že Izrael by měl Kurdům působícím na frontě poskytnout vojenský výcvik.
Letos v lednu se bojovnice přemístila na sever Iráku, kde spolu se syrskou povstaleckou milicí sváděla boj o Mosul. Důvodem však byla hlavně snaha lépe zkontaktovat své příbuzné přes internet. Objevily se totiž zprávy o její údajné smrti při bojích v Sýrii. V Sýrii jsem měla velmi omezený přístup k internetu. Lidé mi psali na Facebook a mysleli, že už jsem mrtvá, vzpomínala Rosenbergová v rozhovoru pro list Times of Israel.
Žena původem z Tel Avivu kontaktovala kurdské milice přes internet, poté už zamířila vlakem do jednoho z jejich táborů na syrských hranicích. Během dnů už aktivně bojovala v blízkosti města Qamišli u tureckých hranic. Navzdory zkušenostem z izraelského armádního letectva přitom přijela do Sýrie v roce 2014 prakticky bez bojových schopností. Týden se učila střílet s ruským samopalem – poté už šla do bitvy.
Gill Rosenbergová
Život Rosenbergové však byl poměrně dramatický ještě předtím, než začala se zbraní v ruce opanovat bojové příkopy v Sýrii. V roce 2009 byla zatčena při policejní operaci izraelských služeb a FBI. Spolu s dalšími měla vymámit od starších amerických občanů peníze pod záminkou, že je zástupkyně jisté loterijní společnosti.
Ještě předtím se zajímala o pilotování letadel a dva roky taktéž sloužila v izraelské armádě. Vzít zbraň znovu do ruky prý příliš neváhala. „Jsou to naši bratři, dobří lidé, mají rádi život stejně jako my,“ uvedla loni v izraelském rozhlase na adresu Kurdů.
- Izrael dlouhodobě udržuje diskrétní vojenské, zpravodajské i obchodní vztahy s Kurdy už od začátku 60 let.
- Etnické menšiny totiž vnímá jako strategického spojence proti společným arabským protivníkům.
- Kurdská území jsou rozšířena na území Sýrie, Iráku, Turecka a Íránu.
Nyní si už Gill pomalu zvyká na běžný civilní život. Svůj boj ale nemá ani v nejmenším v plánu pověsit na hřebík. Přidala se ke kanadské organizaci, která ve vší tajnosti vykupuje sexuální otrokyně Islámského státu a navrací je zpět jejich rodinám.