Slovensko bude posílat do vězení občany, kteří bojují v cizině na straně ozbrojenců. Dosud přitom hrozil podobný trest jen lidem, kteří se přidali k pravidelné armádě uznaného státu. Bratislava připravila nové opatření zejména kvůli situaci na Ukrajině i bojům v Sýrii či Iráku. Do služeb samozvaných milicí dosud odešlo jen několik Slováků, tajné služby v nich ale vidí značné bezpečnostní riziko.
Nová legislativa platná od prvního ledna má poslat za mříže čeká všechny, kteří se bez povolení podílí na ozbrojeném konfliktu v zahraničí. Kromě přímého zapojení do bojů hodlá Slovensko trestat i materiální či finanční pomoc ozbrojencům. Za zapojení do zahraniční ozbrojenecké skupiny hrozí až osm let vězení. Pokud soud prokáže, že dotyčný v cizích službách někoho zabil, může obžalovaný dostat i doživotí.
Nejvíce Slováků za bojem zamířilo na Ukrajinu, a to v rámci obou stran konfliktu. Jejich počet se ale přesto pohybuje v řádu jednotlivců - alespoň podle mínění tajných služeb. Sami bojovníci hovoří o desítkách a dodávají, že do bojů se dobrovolníci rozhodně nezapojují jen u východního souseda. „Existují informace zpravodajských služeb, že několik zradikalizovaných muslimů, kteří působili na Slovensku, bojovalo nebo bojuje na území Sýrie a Iráku," upozorňuje analytik Jaroslav Naď.
Slováky, kteří se přidali k bojujícím skupinám, ale může jejich mateřská země trestat až ve chvíli, kdy budou zpět na jejím území.
Český občan může beztrestně sloužit v cizí armádě, pokud se jedná o členskou zemi Severoatlantické aliance. Pokud nejde o zemi NATO, musí zapojení Čechů do cizích ozbrojených skupin schválit prezident. V opačném případě se totiž novodobí žoldáci dopouští trestného činu.
Od roku 2005 požádali o službu v armádě jiného státu 4 lidé. Nejznámějším případem českého angažování je Ivo Stejskal, který zahynul v jednotce proruských povstalců na Ukrajině.
