Madrid/Barcelona – Španělsko vévodí zástupu gratulantů, kteří blahopřejí Londýnu a Edinburghu k výsledku skotského referenda, jež se vyslovilo pro jednotu Británie. Vláda premiéra Rajoye se totiž sama potýká s obdobnou obtíží; v listopadu chtějí plebiscit uspořádat katalánští separatisté, a to přesto, že s tím Madrid nesouhlasí. Katalánský parlament už posvětil potřebný zákon. Výsledek „referenda“ ale nebude právně závazný.
Předseda katalánské vlády Artur Mas dnes prohlásil, že se stoupenci odtržení cítí po skotském referendu naopak silnější, protože vidí, že jiná členská země Evropské unie aspoň svobodné hlasování umožnila. „To, co jsme viděli ve Skotsku a ve Spojeném království, to je ta správná cesta,“ dodal.
Španělský premiér Rajoy konstatoval, že je „velmi šťasten“ ze zpráv o výsledku skotského hlasování: „ Skotům gratuluji jménem celého Španělska. Svým vyjádřením nejen zajistili lepší budoucnost, ale rozhodli se také setrvat v tak skvělém projektu, jako je Evropská unie. Tím Skotsko odvrátilo řadu ekonomických a řadu jiných nepříjemných dopadů. Voliči si vybrali mezi segregací a integrací, mezi otevřeností a izolací.“
Podle španělského politologa Pabla Calderóna Martíneze je ale Rajoyova radost předčasná. „Kvalita demokratické debaty, která skotské referendum doprovázela, jen povzbudí katalánské nacionalistické hnutí,“ konstatoval.
Listopadový katalánský plebiscit, který má dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem i kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, letos označil za nezákonný i španělský ústavní soud a postavil se proti němu španělský parlament. Podpory se dnes Rajoyovi dostalo i z Berlína, kde mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert odmítavé stanovisko Madridu podpořil: „Ve Španělsku je úplně jiná právní situace než v Británii, a kancléřka a celá německá vláda podporují názor španělského kabinetu.“
Protože je referendum o lokální suverenitě podle platných španělských zákonů ilegální, ani katalánská politická reprezentace nehovoří přímo o referendu, ale vágněji o veřejném hlasování. Katalánský politik Albert Royo prohlásil, že je cílem zjistit, kolik Katalánců vlastně o nezávislost stojí. Jasno bude po 9. listopadu.
Průzkumy: Samostatnost chce pětačtyřicet procent Katalánců
Katalánsko leží na severovýchodě Španělska u hranic s Francií a Andorrou. Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franciska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status se obnovil v roce 1979. V Katalánsku žije kolem 7,5 milionu lidí a 45 procent z nich podle průzkumů o samostatnost stojí.
Chystané referendum rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie, což by mohlo oslabit katalánskou touhu po nezávislosti. Dvě třetiny Španělů údajně takový kompromis výměnou za udržení Katalánska pod španělskou korunou podporují. Jak ostatně ve včerejším Interview ČT24 připomněl politický geograf Martin Riegl, katalánská produkce představuje pětinu španělské ekonomiky.
Ve frontě za středomořským Katalánskem navíc stojí i ambiciózní severošpanělské Baskicko; už dnes má region vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. Regionální vláda vybírá daně a ve většině případů rozhoduje o jejich využití. K baskické národnosti se hlásí přes dva miliony lidí, žijí převážně na území Francie a Španělska.
Ve Skotsku se proti nezávislosti včera vyslovilo přes 55 procent voličů (více zde). Skotsko a Katalánsko přitom nejsou v Evropě zdaleka jediné regiony usilující o samostatnost (viz mapa a tento článek).
