Z mírových dohod z Minsku se pomalu stává jen kus papíru

Devět mrtvých si v noci vyžádaly přestřelky na donbaské frontě, porušování příměří bylo patrné prakticky na celé bojové linii. Evropští pozorovatelé navíc upozorňují na přesuny těžkých zbraní. Potvrzují se tak obavy z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny.

Pokračují boje ve městě Horlivka, které drží separatisté. V noci tam při dělostřeleckém ostřelování zahynuli tři lidé, další dva zemřeli v nedalekém Doněcku. V Mariupolu na jihu doněcké oblasti zahynuli dva civilisté, na jiných místech fronty zemřeli dva vojáci a šest jich bylo zraněno.

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámili, že z míst trvalé dislokace zmizelo nemálo zbraní, které byly podle únorových mírových dohod z Minsku z fronty dříve odsunuty. Na dvě stanoviště povstalců nebyli pozorovatelé vpuštěni, na třetím nenašli baterie raketometů Grad. Vzbouřenci přiznali, že byly přesunuty do Doněcku.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby v pondělí na tiskové konferenci ve Washingtonu kritizoval Rusko za zhoršení situace na východě Ukrajiny. „Tyto útoky organizují Rusové a separatisté. Za snahu získat nová území zaplatí,“ řekl Kirby.

Podle Ruska naopak chystá Kyjev v Donbasu novou ofenzívu. „Znepokojuje nás vývoj událostí posledních dnů, který velmi silně připomíná přípravu k vojenským akcím. Je to jako v srpnu loňského roku, kdy ukrajinští vojáci dostali rozkaz k útoku. A když se ten útok nepodařil, souhlasili se zahájením rozhovorů,“ řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruský prezident Vladimir Putin obvinil ukrajinskou vládu, že je za nové vzplanutí bojů zodpovědná.

Putin na Krymu mluvil o jednom národě, o nutnosti vymanit se z údajné vnější podřízenosti a o tom, že Ukrajina vybuduje svou budoucnost spolu s Ruskem. To nejspíš nebudou náhodná slova v době, kdy se tolik mluví o eskalaci napětí. Tón je ostřejší než posledního půl roku.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Lídři Francie, Německa a Ukrajiny se mají v pondělí setkat v Berlíně, aby se pokusili eskalaci konfliktu zažehnat. „Vojenské operace musejí ustat a zbraně musejí být staženy. Za druhé musíme mít ty správné podmínky pro volby v Donbasu,“ naléhal šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius, který vyjádřil naději, že jednání umožní pokročit v obou bodech.

Podle informací OSN zemřelo od začátku konfliktu loni v dubnu do konce letošního července v Doněcké a Luhanské oblasti skoro 7000 lidí a přes 17 000 dalších bylo zraněno. Počet mrtvých je ale zřejmě daleko vyšší.

Neklidná situace v průmyslovém Donbasu výrazně ovlivňuje ukrajinskou ekonomiku. "Za poslední rok je propad HDP téměř 18 procent. To je ještě víc, než předpovídaly pesimistické odhady. Odhaduje se, že minimálně polovina propadu souvisí s východem Ukrajiny, který je ve válečném stavu, a proto zde přestala fungovat řada klíčových podniků," konstatoval zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump zveřejnil soukromou zprávu od Macrona

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.
před 28 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 42 mminutami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství ve své Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami
Načítání...