Z „bankrotujícího šarlatána“ vizionářem a géniem. Musk je osobností roku časopisu Time

Osobností roku 2021 amerického magazínu Time se stal miliardář Elon Musk. Týdeník o výběru informoval na Twitteru. Vyzdvihl mimo jiné Muskovy ambice a schopnost pouštět se do nových věcí v zásadních tématech.

„Nejbohatší muž světa nevlastní dům a v poslední době rozprodává své jmění. Na zemský orbit vynáší satelity a využívá sluneční energie; řídí auto, které sám vytvořil, jež nepotřebuje benzin a téměř ani řidiče. Lusknutím prstu pohybuje trhy. Armáda jeho příznivců mu visí na rtech,“ píše časopis v úvodu článku věnovanému Muskovi.

Magazín podotýká, že miliardář má mnoho nálepek: klaun, génius, vizionář, průmyslník, excentrik i nevychovanec a v životě čelil mnoha kritikům. Uplynulý rok mu konečně patřil, podotýká Time.

Připomíná například, že Muskova vesmírná společnost SpaceX získala exkluzivní vládní tendr na dopravu astronautů na Měsíc a rekordně se na burze dařilo jeho automobilce Tesla, když její hodnota na podzim překonala tři biliony dolarů.

Byznysmen i showman

Kromě toho Musk přitahoval davy příznivců na sociálních sítích, kde se ocitl pod drobnohledem každý jeho výrok – a nejednou Muskův tweet způsobil růst či propad akcií některé společnosti nebo třeba hodnoty kryptoměn. Pozornost miliardář získal například anketou, v níž se ptal, jestli má prodat deset procent svých akcií Tesly, což následně udělal.

„Kolik lidí zanechá svou stopu ve světě – tím méně ve vesmíru – svým příspěvkem, nikoliv zločiny? Před několika málo lety se Muskovi vysmívali jako šarlatánovi na pokraji bankrotu. Nyní tento stydlivý Jihoafričan s Aspergerovým syndromem, který unikl brutálnímu dětství a překonal osobní tragédii, zvládá ohýbat vlády a průmyslová odvětví podle svých ambicí,“ píše Time.

Magazín ale také připomíná, že šéf Tesly má i stinné stránky – jeho firmy čelily obviněním kvůli sexuálnímu obtěžování i špatným pracovním podmínkám. Bývalí Muskovi spolupracovníci jej popsali jako malicherného, krutého a nedůtklivého, zvláště pokud s ním někdo nesouhlasí.

Loni Time vybral jako osobnost roku dvojici – tehdy zvoleného prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentku Kamalu Harrisovou. V roce 2019 se stala osobností roku tohoto magazínu švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová – ve svých šestnácti letech byla nejmladším člověkem, jenž se v tomto kontextu na obálce časopisu ocitl.

Time vybírá osobnosti od roku 1927 a oceňuje tak lidi, kteří měli pozitivní či negativní vliv na největší události roku. V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například i nacistický diktátor Adolf Hitler (v roce 1938, tedy ještě předtím, než rozpoutal světovou válku) a sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát – v letech 1939 a 1942.

Elon Musk začínal jako počítačový programátor. Ve dvanácti letech prodal za 500 dolarů svůj první program – vesmírnou hru Blastar. Rodák z jihoafrické Pretorie v 17 letech utekl z domova za příbuznými v Kanadě, odkud zamířil do USA, aby si tam splnil sny. Později prý pro své podnikání zvažoval tři oblasti, které nejvíce ovlivní budoucnost lidstva: internet, zelenou energii a vesmír. Vše si splnil.

V roce 1995 založil s o rok mladším bratrem Kimbalem (s nímž vede i firmu Tesla Motors a SpaceX) svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem. O čtyři roky později Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů.

Posléze Musk založil firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. V roce 2000 fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, jenž v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů.

V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster, prodávat se začal v roce 2008. Její první vůz pro masový trh, Model 3, je v současnosti nejprodávanějším elektromobilem na světě a samotná Tesla ovládá dvě třetiny světového trhu s elektromobily. Akcie firmy v roce 2020 zpevnily o 743 procent a na podzim roku 2021 společnost překonala tržní kapitalizaci v hodnotě tří bilionů dolarů. I díky tomu je Musk nejbohatším člověkem světa.

Nejvíc pozornosti poutá jeho vesmírný program. Jeho SpaceX dokázal 30. května 2020 vyslat do vesmíru pilotovanou loď Crew Dragon, která se úspěšně připojila k ISS. Dvojici astronautů na palubě tak k vesmírné stanici poprvé od ukončení programu raketoplánů vynesla americká technika.

SpaceX také dokázala v roce 2015 jako první vrátit první stupeň rakety na zem, aby se dal použít opakovaně. V březnu 2021 letěl jeden konkrétní první stupeň rakety Falcon 9 už podeváté a na oběžnou dráhu vynesl dalších šedesát satelitů projektu Starlink, jenž si klade za cíl zlepšit vysokorychlostní přístup k internetu z jakéhokoliv místa na Zemi, zejména z odlehlých oblastí. Celkem je jich má na oběžné dráze 12 tisíc.

Muskovy aktivity jsou široké. V roce 2016 například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu prohlásil, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války“. Je jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. K tomu Musk založil firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů. Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk kromě jiného budí rozruch svými komentáři k bitcoinu a dalším kryptoměnám. V únoru 2021 oznámil, že Tesla investovala do bitcoinu 1,5 miliardy dolarů a že jej začne přijímat jako platidlo. Kurz kryptoměny poté prudce vzrostl na nový rekord. V květnu stejného roku znovu překvapil oznámením, že Tesla přestane bitcoiny přijímat – údajně kvůli ohledům na životní prostředí v souvislosti s vysokým objemem energie, která se při těžbě bitcoinů spotřebovává. O měsíc později zase kurz posílil tvrzením, že Tesla obnoví transakce s bitcoiny, když těžaři více využijí obnovitelné zdroje energie.

Musk byl ženatý s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou, která byla jeho láskou na univerzitě a s níž má pět synů. Později se dvakrát oženil a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Se zpěvačkou Grimes má Musk syna, i toto manželství ale skončilo rozvodem.

Elon Musk
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 10 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...