Z „bankrotujícího šarlatána“ vizionářem a géniem. Musk je osobností roku časopisu Time

Osobností roku 2021 amerického magazínu Time se stal miliardář Elon Musk. Týdeník o výběru informoval na Twitteru. Vyzdvihl mimo jiné Muskovy ambice a schopnost pouštět se do nových věcí v zásadních tématech.

„Nejbohatší muž světa nevlastní dům a v poslední době rozprodává své jmění. Na zemský orbit vynáší satelity a využívá sluneční energie; řídí auto, které sám vytvořil, jež nepotřebuje benzin a téměř ani řidiče. Lusknutím prstu pohybuje trhy. Armáda jeho příznivců mu visí na rtech,“ píše časopis v úvodu článku věnovanému Muskovi.

Magazín podotýká, že miliardář má mnoho nálepek: klaun, génius, vizionář, průmyslník, excentrik i nevychovanec a v životě čelil mnoha kritikům. Uplynulý rok mu konečně patřil, podotýká Time.

Připomíná například, že Muskova vesmírná společnost SpaceX získala exkluzivní vládní tendr na dopravu astronautů na Měsíc a rekordně se na burze dařilo jeho automobilce Tesla, když její hodnota na podzim překonala tři biliony dolarů.

Byznysmen i showman

Kromě toho Musk přitahoval davy příznivců na sociálních sítích, kde se ocitl pod drobnohledem každý jeho výrok – a nejednou Muskův tweet způsobil růst či propad akcií některé společnosti nebo třeba hodnoty kryptoměn. Pozornost miliardář získal například anketou, v níž se ptal, jestli má prodat deset procent svých akcií Tesly, což následně udělal.

„Kolik lidí zanechá svou stopu ve světě – tím méně ve vesmíru – svým příspěvkem, nikoliv zločiny? Před několika málo lety se Muskovi vysmívali jako šarlatánovi na pokraji bankrotu. Nyní tento stydlivý Jihoafričan s Aspergerovým syndromem, který unikl brutálnímu dětství a překonal osobní tragédii, zvládá ohýbat vlády a průmyslová odvětví podle svých ambicí,“ píše Time.

Magazín ale také připomíná, že šéf Tesly má i stinné stránky – jeho firmy čelily obviněním kvůli sexuálnímu obtěžování i špatným pracovním podmínkám. Bývalí Muskovi spolupracovníci jej popsali jako malicherného, krutého a nedůtklivého, zvláště pokud s ním někdo nesouhlasí.

Loni Time vybral jako osobnost roku dvojici – tehdy zvoleného prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentku Kamalu Harrisovou. V roce 2019 se stala osobností roku tohoto magazínu švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová – ve svých šestnácti letech byla nejmladším člověkem, jenž se v tomto kontextu na obálce časopisu ocitl.

Time vybírá osobnosti od roku 1927 a oceňuje tak lidi, kteří měli pozitivní či negativní vliv na největší události roku. V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například i nacistický diktátor Adolf Hitler (v roce 1938, tedy ještě předtím, než rozpoutal světovou válku) a sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát – v letech 1939 a 1942.

Elon Musk začínal jako počítačový programátor. Ve dvanácti letech prodal za 500 dolarů svůj první program – vesmírnou hru Blastar. Rodák z jihoafrické Pretorie v 17 letech utekl z domova za příbuznými v Kanadě, odkud zamířil do USA, aby si tam splnil sny. Později prý pro své podnikání zvažoval tři oblasti, které nejvíce ovlivní budoucnost lidstva: internet, zelenou energii a vesmír. Vše si splnil.

V roce 1995 založil s o rok mladším bratrem Kimbalem (s nímž vede i firmu Tesla Motors a SpaceX) svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem. O čtyři roky později Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů.

Posléze Musk založil firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. V roce 2000 fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, jenž v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů.

V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster, prodávat se začal v roce 2008. Její první vůz pro masový trh, Model 3, je v současnosti nejprodávanějším elektromobilem na světě a samotná Tesla ovládá dvě třetiny světového trhu s elektromobily. Akcie firmy v roce 2020 zpevnily o 743 procent a na podzim roku 2021 společnost překonala tržní kapitalizaci v hodnotě tří bilionů dolarů. I díky tomu je Musk nejbohatším člověkem světa.

Nejvíc pozornosti poutá jeho vesmírný program. Jeho SpaceX dokázal 30. května 2020 vyslat do vesmíru pilotovanou loď Crew Dragon, která se úspěšně připojila k ISS. Dvojici astronautů na palubě tak k vesmírné stanici poprvé od ukončení programu raketoplánů vynesla americká technika.

SpaceX také dokázala v roce 2015 jako první vrátit první stupeň rakety na zem, aby se dal použít opakovaně. V březnu 2021 letěl jeden konkrétní první stupeň rakety Falcon 9 už podeváté a na oběžnou dráhu vynesl dalších šedesát satelitů projektu Starlink, jenž si klade za cíl zlepšit vysokorychlostní přístup k internetu z jakéhokoliv místa na Zemi, zejména z odlehlých oblastí. Celkem je jich má na oběžné dráze 12 tisíc.

Muskovy aktivity jsou široké. V roce 2016 například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu prohlásil, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války“. Je jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. K tomu Musk založil firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů. Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk kromě jiného budí rozruch svými komentáři k bitcoinu a dalším kryptoměnám. V únoru 2021 oznámil, že Tesla investovala do bitcoinu 1,5 miliardy dolarů a že jej začne přijímat jako platidlo. Kurz kryptoměny poté prudce vzrostl na nový rekord. V květnu stejného roku znovu překvapil oznámením, že Tesla přestane bitcoiny přijímat – údajně kvůli ohledům na životní prostředí v souvislosti s vysokým objemem energie, která se při těžbě bitcoinů spotřebovává. O měsíc později zase kurz posílil tvrzením, že Tesla obnoví transakce s bitcoiny, když těžaři více využijí obnovitelné zdroje energie.

Musk byl ženatý s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou, která byla jeho láskou na univerzitě a s níž má pět synů. Později se dvakrát oženil a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Se zpěvačkou Grimes má Musk syna, i toto manželství ale skončilo rozvodem.

Elon Musk
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...