Buenos Aires – Tisíce Argentinců vyšly do ulic kvůli smrti státního zástupce Alberta Nismana, kterého policie našla mrtvého v jeho bytě v Buenos Aires. Právník se dlouhodobě zabýval vyšetřováním atentátu na židovské charitativní organizace v hlavním městě v roce 1994. Nedávno podal žalobu na prezidentku Christinu Fernándezovou kvůli údajnému krytí pachatelů. Ačkoliv pitva těla vyloučila cizí zavinění, řada Argentinců má jasno: okolnosti úmrtí se musí důkladně vyšetřit.
Tisíce lidí se sešly na několik místech v hlavním městě včetně prostranství před prezidentských palácem. Menší demonstrace se konaly také v dalších městech Argentiny. Řada lidí přihlížejícím novinářům řekla, že Nisman byl podle nich k sebevraždě donucen. Mluvčí vlády zmínil, že žalobce měl k dispozici deset bodyguardů, kteří se ale obyčejně zdržovali vně jeho apartmá.
Právě včera měl Nisman před poslanci vysvětlit obvinění vznesená vůči Fernándezové a ministrovi zahraničí Héctorovi Timermanovi. Vyšetřující prokurátorka Viviana Feinová dnes médiím řekla, že pitva nepotvrdila podíl cizích osob na Nismanově smrti. Následné testy mají zjistit přítomnost olova na jeho rukou, která by určila, zda zbraň při osudném výstřelu držel sám. Jeho tělo podle argentinských médií leželo v koupelně v bytě zamčeném zevnitř. Podle první zprávy podlehl střelnému zranění.
Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Útok si vyžádal 85 mrtvých a více než 200 zraněných. Argentina má největší židovskou komunitu v Latinské Americe.
Podle Nismana plánovali politici očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání teroristického činu, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. „Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy,“ uvedl Nisman minulý týden.
Vláda jeho tvrzení označila za „bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní“. Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru. Nisman se podle listu Clarín před pár dny nechal slyšet, že by kvůli tomuto případu „mohl skončit mrtvý“.
V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá. Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací „komise pravdy“, v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl.
