Washington vyhostí ruské diplomaty a uvalí na Moskvu sankce. Vadí kyberútoky i tlak na Ukrajinu

Bílý dům vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí na Rusko nové sankce. Podle Washingtonu je krok odpovědí na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb, kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám i na tlak vůči Ukrajině. Ruské ministerstvo zahraničí označilo americké sankce za agresivní, plánuje tvrdě odpovědět. Tři ruské diplomaty vyhostí také Polsko, chce tak vyjádřit USA solidaritu. Prezident Joe Biden varoval, že pokud se bude Rusko dál vměšovat do americké demokracie, USA jsou připravené odpovědět.

Nové americké sankce se týkají šesti ruských společností, které se podle Washingtonu podílejí na kybernetických aktivitách Ruska, a 32 jedinců a subjektů, které USA viní z pokusů ovlivnit loňské prezidentské volby, mimo jiné skrze dezinformace.

Prezident Joe Biden také podepsal exekutivní příkaz, kterým zmocnil americkou vládu uvalit sankce vůči jakémukoli sektoru ruské ekonomiky s cílem omezit možnosti Ruska vydávat státní dluhopisy. Americké banky podle něj budou mít zakázanou účast na primárních trzích dluhopisů denominovaných v rublech. Podle agentury Reuters však budou nadále moci tyto dluhopisy nakupovat na sekundárních trzích.

USA rovněž ve spolupráci s Evropskou unií, Británií, Austrálií a Kanadou uvalily sankce na osm jedinců, kteří podle nich hrají roli v pokračující okupaci ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, a nesou zodpovědnost za tamní represe.

Bílý dům také oznámil, že vykázal z Washingtonu deset diplomatů, z nichž někteří jsou podle něj činitelé ruských zpravodajských služeb. Pokud se bude Rusko dál vměšovat do americké demokracie, USA jsou připravené odpovědět, varoval na tiskové konferenci Biden. Nastal však čas k uvolnění napětí, dodal.

Tři ruské diplomaty vyhostí také Polsko. Varšava tak vyjádřila solidaritu Spojeným státům. Z Moskvy vzápětí zazněla hněvivá reakce a šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij označil Polsko za amerického „vazala“. Moskva podle něj odpoví recipročně.

„Velvyslanci byla předána diplomatická nóta obsahující sdělení o označení tří pracovníků ambasády Ruské federace ve Varšavě personami non grata (nežádoucími osobami – pozn. red.). Důvodem tohoto rozhodnutí bylo porušení podmínek diplomatického statusu uvedenými osobami a provádění činností poškozujících Polskou republiku,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí.

Podezření z útoku

Ruskou tajnou službu SVR Američané poprvé oficiálně spojili s rozsáhlým kybernetickým útokem z loňského roku, který využil slabiny v softwaru společnosti SolarWinds. Její síťový program používaly americké vládní instituce, mnohé korporace i domácnosti. Hackerům se jeho napadením podařilo získat přístup do sítí několika důležitých ministerstev, federálních agentur či významných firem. Podle představitelů USA šlo o zpravodajskou operaci s cílem získat americká vládní tajemství, američtí experti přitom stále zjišťují, k jakým informacím se útočníkům podařilo dostat.

Zástupci USA minulý měsíc obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina, že schválil operaci, jejímž cílem bylo pomoci bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi ke znovuzvolení v loňských volbách. Žádné důkazy však nenasvědčují tomu, že by Rusko či kdokoli jiný nějakým způsobem zmanipuloval výsledek hlasování, píše AP.

„(Dnes oznámené) kroky mají za cíl dohnat Rusko k odpovědnosti za jeho lehkovážné činy. Budeme pevně reagovat na ruské kroky, které ubližují nám nebo našim spojencům a partnerům,“ uvedl ve vyjádření ministr zahraničí USA Antony Blinken. „Spojené státy budou rovněž hledat příležitosti ke spolupráci s Ruskem, kde to bude možné, s cílem vystavět stabilnější a předvídatelnější vztahy v souladu se zájmy USA,“ dodal.

Podle zahraničních médií přijmou USA vůči Rusku ještě další kroky, které však zřejmě veřejně neoznámí. Již v minulosti diskutovali vládní činitelé o tom, že v reakci na kybernetické kampaně Moskvy chtějí provést protiútoky, které nebudou patrné na veřejnosti, ale dozví se o nich Putin a jeho vláda.

Bílý dům rovněž uvedl, že Biden využívá diplomatických, vojenských i zpravodajských kanálů k reakci na informace tajných služeb o tom, že Rusko povzbuzovalo povstalecké hnutí Taliban k útokům na americké jednotky v Afghánistánu.

Odborník na Spojené státy Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK je přesvědčen, že načasování těchto sankcí určitě není náhodné. „Veškeré majetky daných firem budou zmrazeny, pro lidi v okruhu Putina to je velice nepříjemná věc. Biden chce ukázat, že má trumfy v rukou. Mnoho oligarchů má účty v amerických bankách a jsou takto zranitelní. Já si ale myslím, že není v dlouhodobém zájmu Bidenovy administrativy vyeskalovat vztahy mezi USA a Ruskem,“ řekl pro Horizont ČT24.

Podle agentury AP není jasné, zda nové americké kroky a sankce přimějí Moskvu ke změně jejích postojů, zejména proto, že obdobné pokusy předchozích administrativ v tomto ohledu selhaly. Vláda demokrata Baracka Obamy vyloučila ruské diplomaty kvůli údajnému vměšování Ruska do prezidentských voleb v roce 2016. A ačkoli se republikán Donald Trump jen velmi neochotně pouštěl do kritiky Putina, jeho vláda v roce 2018 rovněž vyloučila ruské diplomaty kvůli údajné roli Moskvy v otravě někdejšího ruského tajného agenta Sergeje Skripala v Británii.

Tvrdá odpověď

Moskva nevyhnutelně odpoví na agresivní chování Spojených států, řekla k novým americkým sankcím vůči Rusku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Americké sankce označila za další stupeň konfrontace ve vzájemných vztazích. Za další vážný krok ke zhoršení rusko-amerických vztahů sankce označil i šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij. Agentura TASS citovala také nejmenovaného „vysoce postaveného činitele“, podle něhož bude odpověď Ruska „tvrdá“.

„Nové sankce Washingtonu, zavedené několik dní po telefonickém rozhovoru mezi prezidenty Ruska a Spojených států z iniciativy americké strany, ve skutečnosti devalvují konstruktivní tón tohoto rozhovoru,“ citovala agentura TASS Sluckého. Podle něj jsou sankce dalším – a velmi vážným – krokem k degradaci rusko-amerických vztahů.

Prezidenti Ruska a USA spolu hovořili tento týden a Joe Biden navrhl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi v nadcházejících měsících summit na území třetího státu. V telefonickém rozhovoru mimo jiné diskutovali o rostoucím napětí mezi Moskvou a Ukrajinou.

Na zprávy o možných amerických sankcích už dopoledne reagoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který uvedl, že Kreml odpoví na jakékoliv nové „nezákonné“ sankce ze strany Spojených států. Peskov také řekl, že jakákoliv nová omezení sníží vyhlídky na uspořádání schůzky prezidentů obou zemí.

Zacharovová prohlásila, že Moskva sankce důrazně odmítne. „Takové agresivní chování se samozřejmě dočká rozhodného odmítnutí. Reakce na sankce bude nevyhnutelná. Washington si musí uvědomit, že za zhoršení bilaterálních vztahů bude muset zaplatit. Odpovědnost za to, co se děje, je zcela na Spojených státech amerických,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Automobilky dostanou více času na splnění emisních cílů, navrhla EK

Evropská komise (EK) navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by tak nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
17:21Aktualizovánopřed 38 mminutami

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce. Do země putuje humanitární pomoc, kterou ale vojenská junta blokuje v místech, která ovládají opoziční skupiny.
09:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko zpřísní kvůli slintavce kontroly na hranicích

Polsko zpřísní kontroly na hranicích se Slovenskem, Českem a Německem, aby se ochránilo před slintavkou a kulhavkou, oznámil premiér Donald Tusk. Zdůraznil, že nemoc se dosud v zemi nevyskytuje a že se vláda soustřeďuje na to, aby se do země ani nedostala. Kontroly na hranicích se třemi sousedními zeměmi proto mají být častější.
15:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejde o politiku, řekl prokurátor k Le Penové. Média mluví o šoku

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.
před 2 hhodinami

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nagyová uvedla, že podobný verdikt čekala. Dodala, že věří, že soud potřetí rozhodne v její prospěch. O imunitu přišel i německý europoslanec českého původu Petr Bystroň (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

SledujteIsland zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 3 hhodinami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pak Američané stále vyjednávají dohodu o nerostných surovinách.
05:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelský úder na předměstí Bejrútu zabil člena Hizballáhu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh Hasan Bdajr, který byl při útoku zabit. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně další tři lidé, informovala agentura Reuters. Úder odsoudili libanonský prezident Joseph Aún i premiér Naváf Salám.
06:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...