Walesa: V Polsku je co měnit. Ale ne tak, jak to dělá vláda

4 minuty
Walesa pro ČT: V Polsku je co měnit. Ale ne tak, jak to dělá vláda
Zdroj: ČT24

Vraťte nám demokracii, konec devastace země – tato hesla byla slyšet nejen ve Varšavě, ale i v sedmdesáti polských městech. Parlamentní opozice i občanská hnutí už poněkolikáté v uplynulých měsících vyzvala Poláky, aby současné vládě Beaty Szydlové řekli, že se jim nelíbí kurz země. Opozici podporuje i bývalý polský prezident Lech Walesa. V rozhovoru pro ČT mluvil o tom, co mu na vládě vadí i co by řekl Jaroslawu Kaczynskému.

„Situace není až tak špatná, ale je dobře, že společnost reaguje a je aktivní. Dříve se většina lidí ničím nezabývala, nechodila k volbám, což bylo špatné. Teď prožíváme období velkých reforem, proto je nutné, aby se jich prakticky každý občan účastnil. Pak se nám bude dařit plány realizovat. Takže situace, která nyní v zemi panuje, je dobrým budíčkem,“ domnívá se bývalý prezident. 

Walesa podporuje opoziční Občanskou platformu a Výbor na obranu demokracie, který už několik měsíců organizuje protestní demonstrace v celé zemi. Opozice odmítá snahy zpřísnit zákon o potratech anebo zákon o shromažďování.

Exprezident kritizuje vládní stranu Právo a spravedlnost za uzurpování moci, zásah do armádních struktur anebo za připravovanou reformu školství. „Samozřejmě je co měnit, ale přece ne tímto způsobem. Souhlasím, že jsou věci, které je třeba změnit k lepšímu, jen ne takto. Oni se totiž snaží všechno, co jim stojí v cestě, likvidovat anebo aspoň obejít, přičemž v demokratické zemi je například Ústavní soud nezbytný,“ stěžuje si Walesa.

Bývalý polský prezident kritizuje především předsedu strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského. Tvrdí, že sice není členem vlády, ale ve skutečnosti řídí nejen ji, ale i prezidenta Dudu. Kaczynského považuje za svého největšího protivníka, přičemž kdysi šlo o největší spojence. Na přelomu 80. a 90. let Walesa s Kaczynským úzce spolupracoval. Dnes spolu nemluví. Co by mu ale řekl?

„Řekl bych mu, že jsem se v něm spletl, že díky mně udělal kariéru a že podle mě opravdu dělá zlé věci. Vyvolává emoce a konflikty se všemi, a to není pro Polsko dobré. Prostě není dobře, že jsem mu pomohl dostat se kariérně tak daleko,“ litoval Walesa.

„Problém je totiž v tom, že ti lidé, kteří dnes mají moc, nedokáží nic vytvářet, a jít tak vpřed. Chybí jim nápady, a tak bojují s minulostí. Bojují s heslem, že oni by to dokázali lépe, že někdo udělal něco špatně. Jenže to je projev slabosti a intelektuální prázdnoty. Zabývají se jen tím, co bylo,“ dodal exprezident.

Polsko si připomíná výročí vyhlášení výjimečného stavu

Před 35 lety polští komunisté vyhlásili výjimečný stav. Tehdejší opozice v čele se Solidaritou byla nucena přejít do ilegality, tisíce lidí skončily za mřížemi a právě Walesa byl jedním z prvních vězňů výjimečného stavu. V komunistickém vězení strávil jedenáct měsíců.

Legendární vůdce Solidarity považuje výjimečný stav jako největší zločin komunismu v Polsku. „Tehdy jsem stál v čele opozice a obával se, že k výjimečnému stavu dojde. Pro nás bylo hlavní, abychom nebyli zcela poraženi, abychom se do boje mohli znovu vrátit a pak zvítězit. Je to významné datum pro celou společnost,“ vzpomínal.

„Pravdou je, že se na ty události jinak dívají ti, kteří stáli v čele odporu, i mezi nimi jsou různé pohledy, a jinak to hodnotí i společnost jako taková. Přece jen to bylo omezení svobody, rána pro rodící se demokracii, bylo to velmi odporné a zaplatili jsme za to velkou cenu. Přišli jsme o čas,“ konstatoval Walesa.

Polská opozice právě v den výročí vyhlášení výjimečného stavu uspořádala v celé zemi protesty namířené proti vládě. „Vláda musí slyšet, že je nutné vrátit se k hodnotám, za něž jsme bojovali, že je třeba vážit si toho, čeho jsme dosáhli, a že je nutné se ptát lidí na změny, které chtějí uskutečnit. Pokud ne, pak bude - bohužel pro ně - docházet k protestům, které povedou k tomu, že se svých stanovisek vzdají,“ uzavřel bývalý polský prezident. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 21 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...