Výpadky GPS postihují v Moskvě taxikáře či uživatele sdílených aut

7 minut
Horizont ČT24: Výpadky GPS v Moskvě
Zdroj: ČT24

Automobilová doprava v Moskvě čelí výpadkům amerického satelitního systému GPS. Poprvé se objevily po útocích dronů na Kreml počátkem května. Ruské úřady tehdy dokonce systém blokovaly na ochranu přehlídky na Rudém náměstí. Teď se ale poruchy vrátily a navigace ve dvanáctimilionové metropoli se zkomplikovala pro taxikáře i uživatele sdílené ekonomiky.

Andrej Grešněv si vybral sdílené auto v centru Moskvy a pokusil se ho najít. Při pohledu na mapu se ale jeho poloha nacházela uprostřed řeky a zobrazuje se upozornění: „Geolokace nefunguje správně. Je možné, že se auto nachází jinde, než byste očekávali.“

„Protože je přerušená geolokace, tak se auto nachází v řece. Museli jsme se dost nachodit, abychom ho našli,“ poznamenal Grešněv.

Nakonec si ho sice pronajmul, ale při průjezdu centrem města se navigace znovu ztrácí, má zpoždění a ukazuje špatnou polohu. „Jezdit je docela složité. Musíte řídit jako naši otcové: podívat se do mapy a počítat odbočky,“ poznamenal Moskvan.

Problém pro taxikáře

Podobné problémy jako Grešněv mívají i lidé, kteří si chtějí půjčit koloběžku, zaběhat si s chytrými hodinkami nebo se zorientovat ve městě. Nefunkční GPS ale nejvíc trápí taxikáře.

„Když získáte objednávku v centru, tak máte štěstí. Obvykle pro ni musíte vyjet na třetí dopravní okruh,“ vysvětlil jeden z taxikářů. „GPS funguje velmi špatně. V centru Moskvy vůbec,“ stěžuje si druhý.

Podle bývalého šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrije Rogozina se ale řidiči musí přizpůsobit. „Správný taxikář by měl znát Moskvu nazpaměť a neorientovat se podle GPS. Přežijí. Ať se naučí mapu, pokud chtějí pracovat,“ míní Rogozin.

Ruským firmám i občanům také vytkl, že měli dávno začít používat ruský družicový systém GLONASS a nespoléhat se na americké satelity. „Americký navigační systém je třeba blokovat všude a měly by se vypnout jeho stanice na ruském území. Opravdu to musíme připomínat patnáct měsíců od začátku speciální vojenské operace?“ podotýká Rogozin.

Možné použití speciální rušičky

„Problém se týká především centra Moskvy, nejbližšího okolí Kremlu a Rudého náměstí. Já bydlím nedaleko v domě na nábřeží a mám dokonce problémy i s internetovým připojením k televizi,“ přiblížil situaci zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek. Komplikace s navigací GPS podle něj mají i zásobovací služby nebo záchranná služba.

Podle Rožánka lze předpokládat, že za výpadky navigace GPS stojí ruská armáda, protože zesílily po dronových útocích na Kreml. „Můžu jenom spekulovat, ruské ministerstvo obrany s námi nekomunikuje. Je možné, že Rusové v hlavním městě použili speciální rušičku Krasucha-2, která má dosah až 250 kilometrů a může rušit satelitní systém,“ doplnil zahraniční zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zastavte sankce a vzdáme se jaderných ambicí, zní z Íránu do USA

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.
před 28 mminutami

V Turecku se sešli šéfové diplomacie USA a Ukrajiny. Jednat mají i zástupci Kyjeva a Moskvy

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio.
06:21Aktualizovánopřed 42 mminutami

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
před 2 hhodinami

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 12 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 13 hhodinami
Načítání...