Argentinský soudce požádal parlament o vydání bývalé prezidentky Cristiny Fernándezové, kterou viní z vlastizrady. Dopustit se jí měla tím, že se snažila zakrýt íránskou stopu v případu bombového útoku na židovské centrum v Buenos Aires z roku 1994. Exprezidentka obvinění odmítla a kauzu označila za politicky motivovanou. Kromě Fernándezové nařídil federální soudce Claudio Bonadio zatčení i dalších vládních úředníků. Exministru zahraničí Héctoru Timermanovi nařídil kvůli špatnému zdravotnímu stavu domácí vězení. Případem se zabýval zahraniční zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó.
Kauza se týká nejhoršího bombového útoku v historii Argentiny. K němu došlo 18. července 1994. Sebevražedný atentátník tehdy odpálil auto s trhavinou před centrem židovských organizací AMIA. Vyšetřování trvalo řadu let a bylo vyřčeno podezření, že za útokem stojí íránská vláda a libanonské hnutí Hizballáh. Právě tuto íránskou stopu se podle vyšetřovatelů snažila zakrýt Fernándezová spolu s dalšími spolupracovníky.
Případem se zabýval argentinský prokurátor Alberto Nisman. Po deseti letech dospěl k závěru, že teroristický útok nařídil íránský duchovní ajatolláh Chameneí. Argentinská prezidentka pak výměnou za astronomický ropný obchod měla íránskou vinu zakrýt. Státního zástupce ale v lednu 2015, noc před zveřejněním vyšetřování, našli mrtvého.
„Od samého začátku jsem neměl nejmenší pochybnosti, že byl zavražděn. Pracujete na tom vyšetřování deset let. Kauzu předložíte před argentinský soud 14. ledna. O pět dní později máte vypovídat před argentinským kongresem. A dvanáct hodin předtím vás najdou střeleného do hlavy za záhadných okolností,“ komentoval události argentinský novinář Damián Pachter.
Pachter sám ze strachu o svůj život Argentinu opustil a uprchl do Izraele. Byl totiž tím, kdo zveřejnil zprávu o smrti Nismana a vyjádřil pochybnosti o jeho údajné sebevraždě. „Kdybych zůstal, něco by se mi stalo. Pochopil jsem, že mi vláda vysílá výhrůžnou zprávu: Víme, kde jsi. Naštěstí při mém útěku znali jen časy letů z Argentiny do Montevidea,“ řekl.
Po svém útěku z vlasti se reportér vyhýbal všem kontaktům s argentinskými úřady. Už v Izraeli zjistil, že se mu někdo naboural do elektronické pošty. O svůj život se přestal obávat až po skončení mandátu prezidentky Fernándezové.
Fernándezová: Tyhle věci se nikdy nestaly
Fernándezová ovšem veškerá obvinění popírá. „Tyhle věci se nikdy nestaly, nedošlo k tomu. Je to celé vymyšlená kauza… Chtějí způsobit osobní a politickou újmu svým oponentům,“ prohlásila levicová exprezidentka začátkem prosince na tiskové konferenci, kde připsala snahu o svou diskreditaci současné pravicové vládě.
O osudu Fernándezové nyní rozhodnou členové horní komory parlamentu. Do něj byla nedávno zvolena i sama Fernándezová a získala tak imunitu. Pro její vydání musejí hlasovat dvě třetiny senátorů. Soudce ale může pokračovat v jejím vyšetřování i v případě, že by ji Senát imunity nezbavil – chrání ji totiž jen před zatčením nebo uvězněním. Pokud by byla odsouzena, hrozí jí až 25 let vězení. Má však několik možností odvolání, což může celý proces prodloužit o mnoho let.
