Přesně před 140 lety se podařilo uskutečnit první oboustranný telefonní hovor. Stojí za tím vynálezce Alexander Graham Bell a jeho spolupracovník Thomas Watson. Přenos tehdy proběhl mezi americkými městy Boston a Cambridge, která jsou od sebe vzdálená víc než tři kilometry.
Bell byl v té době už půl roku držitelem patentu na telefon, kterým začala zbrusu nová éra komunikace. U jeho zrodu stála pomoc neslyšícím.
Bell byl fyziolog řeči, jeho matka neslyšela a Bell stejně jako jeho děd a otec učil mluvit neslyšící děti. Už za studií na univerzitách v Edinburghu a v Londýně se začal zabývat akustikou, aby dokázal nějak pomoci své matce.
V roce 1870 jeho rodiče emigrovali do Kanady, kde Bell začal také zkoumat možnosti komunikace za pomoci elektrické energie. Ve výzkumech pokračoval i později v Bostonu a s asistentem Thomasem Watsonem se mu v červnu 1875 podařilo přenášet zvukem vyvolané elektrické signály po drátech mezi dvěma přístroji - sluchátkem a mluvítkem.
Začátkem ledna 1876 pak umístili sluchátkový přístroj na půdě a mluvítko si Bell postavil na svůj stůl v přízemí. Věta, kterou pak pronesl do mikrofonu, vstoupila do dějin. „Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás tady!“ Za okamžik se už přiřítil po schodech nadšený asistent: „Slyšel jsem vás! Funguje to!“ V říjnu téhož roku pak uskutečnil Bell první oboustranný hovor.
Vynálezců bylo několik
Bell je sice považován za vynálezce telefonu, podle některých informací ale ještě před ním vymyslel telefon Antonio Meucci. Děkan Fakulty elektrotechnické Pavel Ripka se domnívá, že tento spor se nikdy zcela nerozřeší.
„Věnoval se tomu dokonce i americký Kongres, který odhlasoval, že šestnáct let před Bellem měl Meucci fungující telefon. Byla to záležitost postupného vývoje, těch vynálezců bylo víc a dokonce jeden z nich přišel o dvě hodiny později na patentový úřad než Bell“, popsal Ripka.
Kvůli patentu na telefon se vedla celá řada soudních sporů. „Dva nejdůležitější byly právě s Meuccim a pak s Elishou Greyem, který přišel o ty dvě hodiny později. Zdá se, že to bylo tak, že Meucciovy poznámky a nákresy byly skutečně ukradeny a Bell je použil. Ale ten samotný technický a objevitelský přínos samotného Bella byl nepochybný. Jeho zásluhou je, že ten celý princip se stal skutečně funkčním“, upřesnil Ripka.
