Bagdád – Radikálové z hnutí Islámský stát nepřestávají udivovat úrovní své propagandy. Podobně jako všechny extrémní ideologie, ani džihádisté nezapomínají na důležitost výchovy dětí a mladých lidí k nenávistné povaze. Na území Sýrie a Iráku už dokonce existuje síť speciálních dětských táborů. Hlavní náplní je zde zastrašování, vymývání mozků a vštěpování nenávisti.
Pro Evropana jde často o mrazivé záběry, mezi islamisty naopak předmět k vychloubání. Na internetu lze nalézt svědectví o malých dětech, které sotva umí chodit, ale už se učí střílet na terč. Drtivá většina z nich přitom nemá na vybranou a k výměně učebnic za kalašnikov jsou jednoduše donuceni. „Mně nevyhrožovali, ale vyhrožovali mému otci. Kdyby mi bránil v navštěvování džihádu a tábora, usekli by mu hlavu,“ tvrdí Mohammed, jedno z naverbovaných dětí.
V podobném táboře strávil proti své vůli měsíc. Za tu dobu se naučil obsluhovat několik typů zbraní a umí texty koránu nazpaměť. Mimo jiné také musel přísahat absolutní věrnost lídru Islámského státu Abú-Bakr Bagdádímu. I když slovu ateista, jak sám říká, nikdy plně neporozuměl, přesto věděl, jaký postoj má k podobným lidem zaujmout.
Potrestání nemuslimského chování Mohammed ostatně viděl několikrát naživo - jakožto součást pro západ nepochopitelné výuky. „Viděli jsme mladého muže, který během ramadánu nedodržoval půst, tak ho tři dny křižovali. Viděli jsme taky mladou ženu ukamenovanou k smrti za nevěru,“ dodává.
To vše je podle Mohammeda pro děti ve věku kolem 13–14 let běžné. Z táborů zla se mu ale zásluhou otce podařilo uniknout. Podle vlastního mírumilovného výkladu islámu teď žijí v Turecku. Stále se ale bojí, že přijde pomsta a krutý osud Mohammeda tak bude exemplárním divadlem pro další mladé rekruty.
