Vedoucí představitelé zemí východního křídla Severoatlantické aliance se na summitu v Bukurešti shodli na nutnosti trvalé vojenské přítomnosti NATO v regionu. Ve společném prohlášení podle agentury Reuters také uvedli, že jsou vážně znepokojeni pokračujícím agresivním postojem Ruska.
Vrcholné schůzky se zúčastnili prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Jedinou výjimkou byla Česká republika, kterou zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Za Alianci byl na schůzce náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.
Společné prohlášení ujišťuje, že země východního křídla Aliance budou společně usilovat o „silnou, věrohodnou a trvalou“ vojenskou přítomnost jednotek NATO v regionu. Zasadí se prý rovněž o větší spolupráci Evropské unie a NATO.
„Prohlášení zdůrazňuje potřebu jednoty aliance a vzájemné solidarity,“ řekl po skončení summitu Hamáček. Představitelé východní části NATO se podle něj shodli také na potřebě plnění závazků z loňského waleského summitu aliance, zejména pokud jde o výdaje na obranu, a na potřebě zachovat v rámci aliance politiku otevřených dveří ve vztahu k budoucímu rozšiřování NATO.
Vojáci NATO budou v Polsku a pobaltských státech
List The Wall Street Journal v této souvislosti napsal, že podle diskutovaného plánu by NATO mělo mít vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří baltských států, vždy o síle 800 až 1000 vojáků.
Hamáček řekl, že žádná konkrétní čísla na summitu nepadala, pouze obecné doporučení vojensky posílit východní křídlo aliance. „Česká republika je zemí, která na rozdíl od zúčastněných států není hraniční zemí aliance. Nevidíme důvod pro přítomnost aliančních jednotek na našem území, nicméně respektujeme v této věci názor jiných členských zemí,“ uvedl Hamáček.
Rusko musí začít dodržovat mezinárodní právo, shodly se lídři zemí
„Stojíme pevně za názorem, že Rusko se musí vrátit k dodržování mezinárodního práva a svých mezinárodních povinností, odpovědností a závazků. To je základní podmínka toho, aby byl vztah NATO a Ruska založen na důvěře,“ uvádí se v prohlášení.
Aliance se už na loňském zářijovém summitu ve Walesu v reakci na postup Ruska v ukrajinské krizi rozhodla posílit svou přítomnost na východě Evropy a zřídit nové síly velmi rychlé reakce. Vše by mělo být dokončeno do příštího summitu NATO ve Varšavě v červenci.
Schůzky se český prezident neúčastnil
Česká republika jako jediná nebyla v Bukurešti zastoupena hlavou státu. Zeman si kvůli neúčasti vysloužil kritiku od opoziční ODS. Zeman je nyní na návštěvě Pardubického kraje. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček v úterý řekl, že prezident měl program naplánovaný dlouhodobě.
V říjnu se prý Zeman setkal mezi čtyřma očima s polským prezidentem Andrzejem Dudou, kterého informoval, že se summitu v Bukurešti nemůže zúčastnit, uvedl šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček.
„Jednalo se více méně o technickou schůzku, která je přípravná na summit NATO ve Varšavě, kde samozřejmě pan prezident bude,“ řekl Kmoníček k jednání v Bukurešti. Prezidenta prý proto zastoupil předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který se problematice ozbrojených sil věnuje.
