Londýn - V Londýně začala první veřejná slyšení v rámci vyšetřování britského podílu na válce v Iráku. Pětičlenná vyšetřovací komise vedená bývalým náměstkem ministra pro Severní Irsko Johnem Chilcotem předvolala nejprve bývalé diplomaty, vojáky a šéfa britské špionáže. V lednu dojde řada i na expremiéra Tonyho Blaira a ministry jeho vlády. Výbor se snaží zjistit, co vedlo britskou vládu k tomu, aby vyslala vojáky do Iráku.
„Chceme získat jasnou představu o jednotlivých aspektech britské účasti ve válce v Iráku a také o způsobu, jakým se dále vyvíjely,“ uvedl dnes Chilcot. Výbor bude zajímat především to, proč se britská vláda vůbec rozhodla armádu do Iráku vyslat, stejně jako to, zda byli vojáci na misi dobře připravení.
„Nejsme soudci, nevedeme statutární vyšetřování a v našem postupu se bude tento rozdíl odrážet. Nikoho nesoudíme, nikoho nestavíme před soud. Nemůžeme proto určovat něčí vinu či nevinu. Mohu však slíbit, že až dokončíme naši zprávu, nebudeme se zdráhat po zásluze veřejně kritizovat tam, kde to bude třeba,“ dodal šéf výboru Chilcot.
O svržení iráckého režimu se debatovalo už v roce 2001
Před výborem dnes mezi prvními vypovídali právní poradce ministerstva zahraničí Michael Wood, šéf blízkovýchodního odboru ministerstva William Patey a předseda výboru pro dohled nad zpravodajskými službami před iráckou válkou Peter Ricketts.
Ricketts dnes vypověděl, že už začátkem roku 2001 se USA a Británie shodovaly, že sankce proti režimu Saddáma Husajna nefungují, a je proto potřeba „opět získat iniciativu“. Ricketts dnes také připustil, že si byl vědom náznaků debat o svržení iráckého režimu hned po nástupu George Bushe do funkce amerického prezidenta v lednu 2001.
Nakonec ale k invazi došlo až v březnu 2003. Spojené státy zdůvodňovaly útok tím, že irácký režim disponuje zbraněmi hromadného ničení, které může bez váhání okamžitě použít. Nic takového se ale nepotvrdilo, žádné zbraně hromadného ničení se v Iráku nenašly. A britská veřejnost se nyní ptá, zda o tom vláda Tonyho Blaira věděla.
Veřejná slyšení před výborem potrvají pět týdnů. Vyšetřování, které začalo již před třemi měsíci, se zaměřuje na osm let od léta 2001 do července 2009. Ke zveřejnění výsledků vyšetřování by mohlo dojít až na konci příštího roku.
Britská účast v irácké válce vyvolala velké rozpory nejen u britské veřejnosti, ale i na politické scéně. Dosud totiž v Iráku zemřelo 179 britských vojáků. Stále silněji jsou proto slyšet hlasy, které volají po úplném stažení britských jednotek.
