Ruské ministerstvo zahraničí nedoporučuje svým občanům cestovat do Turecka, zdůvodňuje to špatnou bezpečnostní situací. V pondělí byl v Ankaře zastřelen ruský velvyslanec, útočníkem byl policista v civilu, který se podle všeho mstil za bombardování syrského Aleppa, které bylo v minulých týdnech terčem bombardování zejména ze strany ruského letectva. Rusko také do Turecka vyslalo 18člennou skupinu vyšetřovatelů či agentů tajných služeb.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu prohlásil, že cílem tohoto útoku bylo poškodit rusko-turecké vztahy, a ujistil, že to Ankara nedovolí. Jeho ruský kolega Sergej Lavrov řekl, že teroristům nelze ustupovat.
Oba ministři se sešli v Moskvě, kde je na úterý plánovaná schůzka právě kvůli situaci v syrském městě Aleppo. „Doufám, že naše schůzka umožní dospět k dohodě, která umožní pokrok v Sýrii, avšak bez jakýchkoli ústupků teroristům,“ řekl Lavrov. Cavusoglu na začátku jednání s Lavrovem řekl, že je schůzka vzhledem k vraždě velvyslance Andreje Karlova ještě naléhavější.
Útočník se na vernisáž dostal i se zbraní
Útočník Mevlüt Mert Altintas byl zabit už v galerii, kde na ruského velvyslance střílel. Turecko následně zatklo šest lidí, mezi nimiž jsou Altintasovi příbuzní, uvedla agentura Anadolu.
Altintas byl policista a v době útoku nebyl ve službě. Byl v obleku a do galerie se dostal i přesto, že bezpečnostní systém při kontrole odhalil zbraň, kterou měl dvaadvacetiletý Altintas u sebe.
Ostraha ho pustila, když ukázal svůj policejní průkaz. V síni stál za velvyslancem a devěkrát ho střelil do zad. Před útokem si najal hotelový pokoj blízko místa činu a na pondělí si vyžádal volno.
Turecké bezpečností složky zadržely několik lidí včetně členů atentátníkovy rodiny. Okolnosti atentátu budou přímo v Turecku vyšetřovat i ruští agenti či diplomaté.
„Budou v Turecku na základě telefonické dohody mezi ruským a tureckým prezidentem vyšetřovat vraždu velvyslance Andreje Karlova,“ oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že 18členná skupina je už na cestě. Rusko je přesvědčeno, že atentátník byl součástí teroristické sítě a útok nepřipravil sám.
Turecká média připomněla, že galerie je v jedné z nejlépe zajištěných čtvrtí Ankary, mimo jiné kvůli tomu, že jsou v blízkosti ambasády USA, Německa a Rakouska a rovněž sídlo státní prokuratury nebo ruské obchodní komory. Cavusoglu z Moskvy vzkázal, že po Karlovovi bude přejmenovaná ulice, na níž se galerie nachází. Ankarská radnice chce po velvyslanci pojmenovat i galerii. Ruská policie souběžně s tím zvýšila ostrahu tureckého velvyslanectví a kulturního centra v Moskvě.
Tělo odvezli do Ruska
Zavražděný velvyslanec Andrej Karlov pracoval v diplomacii čtyři desetiletí. Sedmnáct let působil v KLDR a poslední dva a půl roku v Turecku. Byl zkušeným vyjednavačem a dokázal zlepšovat vztahy s autoritářskými politiky, kteří nebyli Rusku přátelsky nakloněni. Své schopnosti prokázal i v posledních měsících, kdy uklidnil rostoucí nepřátelství mezi Moskvou a Ankarou po sestřelení ruského bombardéru, jenž se účastnil syrských bojů. Právě díky Karlovovi se tak do Turecka v posledních týdnech vrátili ruští turisté. Nyní jich v zemi pobývá deset tisíc.
Ostatky zavražděného velvyslance byly během úterý letecky přepraveny do Moskvy, tělo doprovázel lékař turecké ambasády. Na letišti v turecké metropoli se ještě před odletem za přísných bezpečnostních opatření a pod ostrahou speciálních jednotek uskutečnila smuteční ceremonie.
Rakev s pozůstatky diplomata byla zahalena ruskou vlajkou, pomodlil se nad ní pravoslavný kněz a s proslovem rovněž vystoupili i zástupci turecké vlády. Vicepremiér Tugrul Türkes během své řeči uvedl, že Karlov „se stal věčným symbolem turecko-ruského přátelství“.
Gülen útok odsoudil, je prý „zarmoucen a šokován“
Ankarský starosta Melih Gökcek v pondělí na Twitteru spekuloval, že za útokem mohou být spojenci duchovního Fethullaha Gülena, jemuž Ankara připisuje letošní pokus o převrat. Gülen, který žije v USA, ale už v pondělí večer na zprávu o atentátu v Ankaře reagoval oznámením, že je jím „šokován a zarmoucen“.
„Rozhodně tento hrozný teroristický čin odsuzuji. Žádný teroristický čin nelze ospravedlnit bez ohledu na pachatele a jejich motivy,“ stojí v Gülenově prohlášení. Sdělil v něm také, že „svět i turečtí občané čekají na to, až vláda okolnosti objasní, identifikuje viníky a přijme opatření, aby zabránila opakování takového útoku“.
Útočící policista byl mezi těmi, kdo byli po letním zmařeném převratu kvůli podezření z příslušnosti ke Gülenovu hnutí dočasně odvoláni, ale 16. listopadu se mohl k policii vrátit.
Turecko také vyšetřuje, co Altintas dělal po 15. červenci, tedy po zmařeném státním převratu. Úřady po něm povolaly do služby všechny policisty, ale Altintas si vyžádal dvoudenní volno. Podle záznamů byl 15. července ve službě v jihovýchodní provincii Diyarbakir, ale 16. července byl v Ankaře, protože dostal volno. Velitel, který mu propustku schválil, byl zatčen v rámci čistek, které Ankara po převratu spustila v bezpečnostních silách i jiných sektorech.
Při noční střelbě nebyl nikdo zraněn
Americká ambasáda v Ankaře zůstane celý den zavřená, a to kvůli noční střelbě. Zavřené budou i všechny další diplomatické mise USA v Turecku. Střelec už byl zadržen a nikdo nebyl zraněn. Incident se ale stal jen několik hodin poté, co byl během vernisáže zastřelen ruský velvyslanec.
Neznámý člověk začal střílet poblíž ambasády ve 3:50 místního času (1:50 SEČ), nakonec se ukázalo, že střílel do vzduchu. Americká diplomacie se rozhodla pro dnešek uzavřít běžný provoz ambasády, stejně jako provoz konzulátů v Istanbulu a v Adaně. Z preventivních důvodů po atentátu uzavřel svou ambasádu v Ankaře také Írán.
