Volby byly plné machinací, ale my je uznáváme, hlásí Moskva

Moskva/Kyjev – Rusko uznává výsledek nedělních ukrajinských parlamentních voleb, třebaže je provázela spousta machinací. Uvedlo to ruské ministerstvo zahraničí, které hlasování označilo za vítězství stoupenců míru, jež může přispět k naplnění minských dohod. Přítomnost nacionalistů v ukrajinském parlamentu ale podle Moskvy zvyšuje hrozbu obnovení bojů. Den po parlamentních volbách na východě Ukrajiny skutečně ozbrojené střety proruských separatistů s armádou opět sílí, přestřelky hlásí Doněck i Mariupol. V Kyjevě už začala jednání o vytvoření vládní koalice.

Dosavadní výsledky ukrajinských voleb signalizují vytvoření silné proevropské koalice, jejíž osou se nejspíš stane spolupráce prezidentského Bloku Petra Porošenka s Lidovou frontou premiéra Arsenije Jaceňuka. Tyto dvě strany se prakticky střídají v čele průběžných výsledků, mírně navrch má Jaceňuk. Kolem pětiprocentní hranice, nutné pro vstup do parlamentu, se zatím pohybuje nacionalistická strana Svoboda. Definitivní výsledky by měly být podle Kyjeva v horizontu hodin až dnů. Už teď se ale v prvních reakcích z Moskvy objevuje zájem o spolupráci s novým ukrajinským parlamentem, i když znějí silné výhrady k průběhu volební kampaně i programu jednotlivých politických stran.

Lavrov: Machinace byly, výsledky voleb ale uznáváme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nešetřil kritikou průběhu voleb a volební kampaně. „Ponecháváme stranou mnohé machinace, které se objevily během přípravy voleb, nátlak na celou řadu kandidátů nebo snahy odstranit od voleb jisté politické síly,“ řekl ministr. Ukrajinský národ se ale vyslovil a Moskva považuje volby za platné, dodal. Rusko podle něj počítá s tím, že nová sněmovna vytvoří konstruktivní vládu, která nebude posilovat konfrontační nálady ve společnosti ani vůči Moskvě.

Šéf výboru pro sociální politiku ruské horní parlamentní komory Valerij Rjazanskij konstatoval, že Rusko uznává legitimnost ukrajinských voleb, přestože hlasování proběhlo „v podmínkách občanské války“. Organizace voleb ale podle něj nebyla špatná a volební komise pracovaly podle zákona. Volební kampaň byla nicméně podle ruského senátora špinavá a zvolený parlament bude protiruský. Předsedkyně bezpečnostního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) Irina Jarová soudí, že nový ukrajinský parlament má příležitost zastavit ozbrojené násilí a „genocidu ukrajinského národa“. Navzdory sporné legitimitě voleb prý Moskva očekává, že ukrajinští poslanci prosadí „úctu k obyvatelům Donbasu a k jejich právu na život“.

Ústřední volební komise sečetla 57 procent odevzdaných hlasů. S 21,57 procenta vede Jaceňukova Lidová fronta před Blokem Petra Porošenka (24,42 procenta). Následuje Svépomoc s 11,16 procenta.

Proruské a populistické strany se do vlády nedostanou

Jak poznamenal zpravodaj ČT Josef Pazderka, navzdory úspěchu prozápadních stran v Kyjevě nikdo nad výsledky voleb nejásá, protože času na provedení nezbytných reforem, které jsou v souvislosti se zimou ještě naléhavější, je poměrně málo. Prezident Petro Porošenko po skončení voleb v neděli prohlásil, že koaliční jednání by mělo být ukončeno do deseti dnů. Na zformování vládní většiny má parlament podle ústavy měsíc.

Konzultace o budoucí vládní koalici už dnes v Kyjevě odstartovala osobní schůzka Porošenka s Jaceňukem. K jednání o budoucí koalici mohou být později přizvány i další proevropské parlamentní strany, strana Vlast a v případě překonání pětiprocentní hranice i Svoboda. Budoucí koalice by mohla mít v jednokomorovém parlamentu většinu přes 60 procent hlasů. Koaliční jednání vítězové prý rozhodně nepovedou s populisty z Radikální strany a s funkcionáři Opozičního bloku, který se profiloval jako opora proruských voličů zejména na ruskojazyčném východě země.

Nahrávám video

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) považují nedělní ukrajinské volby za demokratické a svobodné, řekl na tiskové konferenci v Kyjevě koordinátor OBSE pro ukrajinské volby Kent Harstedt. Soudí, že pro budoucí vývoj Ukrajiny bude mít hlasování rozhodující význam. Harstedt vyzdvihl zejména fungování ukrajinské ústřední volební komise, kterou označil za nezávislou a efektivní. Samotné hlasování i sčítání hlasů bylo transparentní, kampaň byla soutěživá a průhledná. Europoslanec za ČSSD Miroslav Poche ocenil, že se levicové i pravicové radikální síly dostaly mimo parlament, domnívá se ale, že ruský prezident Vladimir Putin bude Ukrajinu i EU nadále vydírat prostřednictvím dodávek plynu. Poche volby sledoval na střední Ukrajině. Za negativní signál označil poměrně nízkou volební účast.

Následky bojů na východě Ukrajiny
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Na Donbasu se znovu střílí

Den po parlamentních volbách zesílily dnes na východě Ukrajiny ozbrojené střety povstalců s armádou. Podle místních médií dopadají granáty na předměstí Doněcku a exploze a přestřelky jsou hlášeny z okolí přístavu Mariupol u Azovského moře. Volební den byl přitom na Donbasu relativně klidný, znepřátelené strany se zdržely silnějších útoků. Ráno povstalci obnovili ostřelování čtyř obytných čtvrtí Doněcku z děl a velkorážných kulometů. Vzbouřenci napadli také pozice armády u Mariupolu palbou z granátometů a minometů. Boje se soustřeďují do okolí vsi Talakivka.

Dohody z Minsku přinesly Donbasu příměří, z jehož opakovaného porušování se ovšem povstalci a armáda vzájemně obviňují. Nenaplněna zůstala řada dalších ujednání včetně vytvoření nárazníkové zóny nebo výměny zajatců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 10 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 11 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...