Vilnius - Spojené státy počítají s přítomností svých vojáků v Polsku a Pobaltí i v roce 2015. V litevském Vilniusu to prohlásil generálporučík Ben Hodges. Rozhodnutí má prý „předejít ruské agresi“. USA poslaly letos v dubnu celkem 600 vojáků „ke cvičením“ v těchto čtyřech státech kvůli jejich obavám v souvislosti s ukrajinskou krizí.
„Americké síly zůstanou zde, v Litvě, stejně jako v Estonsku, Lotyšsku a v Polsku tak dlouho, dokud to bude nezbytné pro odrazení ruské agrese,“ prohlásil před novináři Hodges, který je velitelem centrálního velení všech pozemních sil NATO (LANDCOM). „Naplánovali jsme střídání (jednotek) na celý příští rok. Jednotky (pro toto střídání) jsou již určeny,“ dodal podle AFP generál.
Spojené státy v dubnu vyslaly po 150 výsadkářích do Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska, aby uklidnily jejich znepokojení z postupu Ruska v ukrajinské krizi. Moskva nejprve anektovala ukrajinský Krym a nyní podle Kyjeva a Západu vojensky podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny.
Podle britské zpravodajské stanice BBC začalo na podzim první střídání amerických jednotek v Pobaltí a v Polsku. Výsadkáře nahrazuje brigádní skupina neoficiálně zvaná Ironhorse (Železný kůň) z 1. jízdní divize, čítající asi 700 vojáků s dvacítkou tanků M1 Abrams, bojovými vozidly pěchoty Bradley a obrněnými transportéry Stryker.
NATO chce cvičením dokázat, že je stále připravené v případě napadení bránit všechny své členy. Nervozitu do oblasti před několika měsíci vneslo také ohlášení nové ruské vojenské doktríny. Podle ní země vnímá další rozšíření NATO na východ jako ohrožení svých hranic a americké plány na protiraketový štít považuje za národní bezpečnostní problém.
Litva bude zásobovat i cvičit ukrajinskou armádu
Litva dnes mimo jiné uzavřela s Ukrajinou dvouleté partnerství o vojenské pomoci. „Dohodli jsme se na dodávkách prvků konkrétní výzbroje pro ukrajinské ozbrojené síly. Je to reálná pomoc,“ řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko, aniž by novinářům poskytl bližší podrobnosti.
Rozšíření vojenské spolupráce potvrdila i litevská prezidentka. „Litva je připravena dělit se (s Ukrajinou) o zkušenosti ze všech oblastí včetně vojenské. Budeme Kyjevu poskytovat podporu a zajišťovat vojenský výcvik,“ uvedla Grybauskaitéová. „Ukrajina dostane veškerou pomoc, kterou jen máme,“ odpověděla prezidentka na dotaz, jakých konkrétních zbraní se má příští spolupráce týkat.
Předmětem debaty byl podle Porošenkova prohlášení i vztah Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí (NATO). Nová ukrajinská koaliční vláda, která má vzniknout během několika dnů, v programovém prohlášení označuje vstup do Aliance za jeden ze svých cílů. Moskva ale s takovým krokem zásadně nesouhlasí, výhrady ale mají i některé členské státy NATO v čele s Německem.
