Vlajka s kontroverzním jižanským křížem mizí i z kampusu v Mississippi

Mississippská univerzita ze svého kampusu v Oxfordu odstranila vlajku státu Mississippi, neboť její součástí je i sporný konfederační kříž. Mississippi je jediným státem USA, jehož vlajka konfederační podobu takzvaného ondřejského kříže obsahuje. Konfederační emblémy mnozí kritizují jako rasistické a otrokářské symboly.

„Jako hlavní mississippská univerzita chováme k našemu státu hlubokou lásku a úctu,“ prohlásil rektor Morris Stocks, který vlajku nařídil stáhnout a uložit do univerzitního archivu. „Protože tato vlajka zůstává oficiální standartou Mississippi, bylo to těžké rozhodnutí. Rozumím tomu, že vlajka pro někoho představuje tradice a čest,“ dodal s tím, že někteří naopak mohou nabýt dojmu, že kvůli spornému symbolu nejsou na univerzitě vítáni.

Ke stažení vlajky vyzvali mnozí univerzitní představitelé, mimo jiné i studentský senát či fakultní shromáždění. Před zhruba týdnem se v kampusu uskutečnila za účasti více než 200 lidí manifestace, která odstranění sporného státního symbolu požadovala.

Podoba vlajky tohoto jižanského státu USA je předmětem diskuzí dlouhé roky. Obyvatelé státu v referendu v roce 2001 návrh na novou podobu standarty odmítli a vyslovili se pro tu z roku 1894. Ta obsahuje vedle národní modro-bílo-červené trikolory také konfederační kříž.

V USA se vede již řadu let diskuze o konfederačním dědictví. Zatímco někteří tvrdí, že konfederační symboly jsou neodmyslitelným historickým odkazem, další takový názor odmítají a upozorňují na to, že symboly představují rasistickou a otrokářskou minulost Jihu.

Spor o konfederační zástavu v nové síle vypukl po červnovém teroristickém útoku v Charlestonu, kde střelec zabil devět černochů. Fotografoval se právě s historickou vlajkou Konfederace. V reakci na to pak v červenci stát Jižní Karolína odstranil sporný prapor z areálu zákonodárného sboru a sídla guvernérky. Jižní Karolína byla posledním americkým státem, který umístění konfederační standarty z dob americké občanské války v letech 1861–1865 na veřejných budovách toleroval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 19 mminutami

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii v Tuapse a dvě výsadkové lodě na Krymu

V ruském černomořském přístavu v Tuapse vypukl po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku požár, uvádějí ruské telegramové kanály. O dronovém útoku na přístav informují i místní úřady. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zároveň oznámila, že v noci na neděli na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu zasáhla dvě velké ruské výsadkové lodě a radar. Moskva v noci na pondělí a přes den pokračovala v náletech na ukrajinské civilisty, nejméně jednoho zabila. Poradce ukrajinského ministra obrany tvrdí, že zničila i jeho dům a jeho zranila.
12:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, míří k absolutní většině

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení drtivé většiny hlasů vede s téměř 45 procenty hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Podle propočtů bulharských médií by výsledek měl straně stačit na získání absolutní většiny v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Slovensku začal proces v případu výbuchu plynu z roku 2019

Na Slovensku začalo hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu exploze plynu a následného požáru v obytném domě v Prešově. Při tragédii přišlo v roce 2019 o život osm lidí a dalších několik desítek bylo zraněno. Informovala o tom slovenská média.
před 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 5 hhodinami
Načítání...