Vladimír Franz

VLADIMÍR FRANZ (53), nezávislý kandidát, hudebník, vzděláním právník. Uvádí, že hovoří anglicky a rusky.

Za komunismu se Franz živil v dělnických profesích, krátce působil jako vychovatel na učilišti. K umění se dostal díky svému angažmá v mosteckém divadle, kam nastoupil jako korepetitor a autor hudby. Studoval soukromě malbu, skladbu a dějiny umění u českých autorit. V současnosti působí jako pedagog DAMU v Praze, kde vede kabinet scénické hudby, v roce 2004 byl jmenován profesorem. Zkomponoval hudbu k více než 140 divadelním představením, je šestinásobným držitelem ceny Alfréda Radoka.

Franz je znám české veřejnosti zejména proto, že jeho tvář i tělo s výjimkou dlaní pokrývá výrazné tetování. „Tetování je projevem svobodné vůle. Jde o výraz trvalého a neměnného rozhodnutí stát si za svým, v dobrém i zlém,“ komentoval to Franz, který se takto zdobí od svých 18 let. Obavy z toho, že by jej jeho vzezření mohlo u části populace handicapovat, odmítá. „Museli bychom mít hodně nízké mínění o jiných politicích, pokud bychom předpokládali, že by mě moje tvář měla před nimi diskvalifikovat,“ uvedl.

Impulsem ke kandidatuře na hlavu státu byla pro Franze mohutná podpora fanouškovské skupiny na sociální síti Facebook. Jeho hlavním úkolem v roli prezidenta by podle něj byla moderace veřejné diskuze a „pozitivní působení na občanskou společnost“. V případě svého zvolení nehodlá vytvářet „nezávislé mocenské centrum“ a tvrdí, že bude garantem férovosti a dodržování principů parlamentní demokracie, ústavy a „lidské slušnosti“. K otázce jmenování vlády stojící na podpoře komunistů uvedl, že „moudří voliči“ ho před takové rozhodnutí nikdy nepostaví. Jeho názory například na zahraniční vystupování Česka nejsou známé.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 9 mminutami

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 1 hhodinou

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 2 hhodinami

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 3 hhodinami

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 4 hhodinami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.