Vítězný Abe chce měnit symbol poválečného Japonska: ústavu, která zakazuje armádu

2 minuty
Události ČT: Japonský premiér chce měnit ústavu
Zdroj: ČT24

Výrazné vítězství Liberálnědemokratické strany (LDP) dosavadního premiéra Šinzó Abeho je vzpruhou pro japonské zákonodárce usilující o revizi dosud nedotknutelné pacifistické ústavy země, která se stala součástí identity poválečného Japonska. Abe chce změnit status armády. Hodlá také víc tlačit na KLDR, aby zastavila vývoj raket a jaderných zbraní.

Abe vyhlásil předčasné volby v září, aby si nechal potvrdit mandát v době, kdy jeho strana čelila několika korupčním skandálům. Koalice tvořená Liberálnědemokratickou stranou a Stranou spravedlnosti a čistoty (Komeitó) teď získala v dolní komoře více než dvoutřetinovou většinu.

Obě strany přitom chtějí změny v ústavě prosazené v Japonsku po prohrané válce Spojenými státy. Konkrétně by se jednalo o změnu Článku 9 ústavy, která má pro Japonce symbolický význam.

Reuters připomíná, že jeho obhájci jej považují za základní článek poválečné demokracie. Naopak konzervativci ho mají za ponižující opatření po porážce Japonců v roce 1945.

Armáda jen v rámci sebeobrany

Doslova Článek 9 zakazuje stálou armádu, ale dosud byl vykládán tak, že povoluje existenci a působení ozbrojených sil – ovšem v rámci sebeobrany. Premiér chce legitimizovat status Japonských sebeobranných sil (JSDF).

Abe dlouhodobě usiluje o posílení role armády kvůli narůstajícím mocenským ambicím Číny v regionu, a rovněž by prý rád přispěl k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů. Vážný problém představuje rovněž severokorejská hrozba a působení Islámského státu, který zavraždil i několik japonských rukojmí.

Změny ústavy? Japonská společnost je rozdělená

Abeho snahy o prosazení nové politiky ale oslabily jeho popularitu u japonské veřejnosti. Zejména starší generace cítí zodpovědnost za zločiny císařské armády za druhé světové války.

Před dvěma lety schválil japonský parlament díky reinterpretaci ústavy bezpečnostní zákony, které mimo jiné armádě poprvé od konce druhé světové války umožňují zapojení do zahraničních misí. Japonsko se ale nadále neúčastní přímých bojových misí.

Opozice přijetí legislativy dlouho bránila obstrukcemi. Odpůrci změn tvrdili, že dochází k porušení ústavy a že by Japonsko mohlo být zavlečeno do konfliktu pod vedením USA. Washington naopak krok Tokia uvítal.

Abe si představuje revizi k roku 2020

Abe chce teď na svou stranu dostat i opozici, aby na změně ústavy panovala široká politická shoda. „Naším cílem je, aby to lidé pochopili a mohli jsme získat většinu v referendu,“ konstatoval Abe, který dříve uvedl, že jeho cílem je revidovat základní zákon země kolem roku 2020.

„Abe se snaží vytvořit odkaz. Jeho prvním původním projektem bylo dostat ekonomiku z deflace,“ řekl Jesper Koll, vedoucí akciového fondu WisdomTree Japan. „Druhým odkazem je změnit ústavu,“ konstatoval.

  • Deník Asahi šimbun uvedl, že koalice tvořená Liberálnědemokratickou stranou a Stranou spravedlnosti a čistoty (Komeitó) získala v dolní komoře parlamentu více než dvoutřetinovou většinu ze 465 křesel.
  • Koalice pro zisk dvoutřetinové většiny potřebovala přesáhnout hranici 310 parlamentních míst, podle neoficiálních výsledků zveřejněných deníkem Asahi šimbun jich má 313.
  • Nejúspěšnější opoziční stranou se s 55 mandáty stala Konstitučnědemokratická strana, kterou vytvořila část členů zaniklé Demokratické strany, jež se rozpadla těsně před volbami. Další nově vzniklé uskupení - Strana naděje, kterou založila populární guvernérka Tokia Juriko Koikeová, si připsala 49 křesel, což je méně, než se před hlasováním očekávalo.
  • K přijetí změn v ústavě je nutné sehnat dvoutřetinovou většinu v obou komorách parlamentu a získat většinu hlasů v referendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 5 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 33 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...