Vítězný Abe chce měnit symbol poválečného Japonska: ústavu, která zakazuje armádu

2 minuty
Události ČT: Japonský premiér chce měnit ústavu
Zdroj: ČT24

Výrazné vítězství Liberálnědemokratické strany (LDP) dosavadního premiéra Šinzó Abeho je vzpruhou pro japonské zákonodárce usilující o revizi dosud nedotknutelné pacifistické ústavy země, která se stala součástí identity poválečného Japonska. Abe chce změnit status armády. Hodlá také víc tlačit na KLDR, aby zastavila vývoj raket a jaderných zbraní.

Abe vyhlásil předčasné volby v září, aby si nechal potvrdit mandát v době, kdy jeho strana čelila několika korupčním skandálům. Koalice tvořená Liberálnědemokratickou stranou a Stranou spravedlnosti a čistoty (Komeitó) teď získala v dolní komoře více než dvoutřetinovou většinu.

Obě strany přitom chtějí změny v ústavě prosazené v Japonsku po prohrané válce Spojenými státy. Konkrétně by se jednalo o změnu Článku 9 ústavy, která má pro Japonce symbolický význam.

Reuters připomíná, že jeho obhájci jej považují za základní článek poválečné demokracie. Naopak konzervativci ho mají za ponižující opatření po porážce Japonců v roce 1945.

Armáda jen v rámci sebeobrany

Doslova Článek 9 zakazuje stálou armádu, ale dosud byl vykládán tak, že povoluje existenci a působení ozbrojených sil – ovšem v rámci sebeobrany. Premiér chce legitimizovat status Japonských sebeobranných sil (JSDF).

Abe dlouhodobě usiluje o posílení role armády kvůli narůstajícím mocenským ambicím Číny v regionu, a rovněž by prý rád přispěl k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů. Vážný problém představuje rovněž severokorejská hrozba a působení Islámského státu, který zavraždil i několik japonských rukojmí.

Změny ústavy? Japonská společnost je rozdělená

Abeho snahy o prosazení nové politiky ale oslabily jeho popularitu u japonské veřejnosti. Zejména starší generace cítí zodpovědnost za zločiny císařské armády za druhé světové války.

Před dvěma lety schválil japonský parlament díky reinterpretaci ústavy bezpečnostní zákony, které mimo jiné armádě poprvé od konce druhé světové války umožňují zapojení do zahraničních misí. Japonsko se ale nadále neúčastní přímých bojových misí.

Opozice přijetí legislativy dlouho bránila obstrukcemi. Odpůrci změn tvrdili, že dochází k porušení ústavy a že by Japonsko mohlo být zavlečeno do konfliktu pod vedením USA. Washington naopak krok Tokia uvítal.

Abe si představuje revizi k roku 2020

Abe chce teď na svou stranu dostat i opozici, aby na změně ústavy panovala široká politická shoda. „Naším cílem je, aby to lidé pochopili a mohli jsme získat většinu v referendu,“ konstatoval Abe, který dříve uvedl, že jeho cílem je revidovat základní zákon země kolem roku 2020.

„Abe se snaží vytvořit odkaz. Jeho prvním původním projektem bylo dostat ekonomiku z deflace,“ řekl Jesper Koll, vedoucí akciového fondu WisdomTree Japan. „Druhým odkazem je změnit ústavu,“ konstatoval.

  • Deník Asahi šimbun uvedl, že koalice tvořená Liberálnědemokratickou stranou a Stranou spravedlnosti a čistoty (Komeitó) získala v dolní komoře parlamentu více než dvoutřetinovou většinu ze 465 křesel.
  • Koalice pro zisk dvoutřetinové většiny potřebovala přesáhnout hranici 310 parlamentních míst, podle neoficiálních výsledků zveřejněných deníkem Asahi šimbun jich má 313.
  • Nejúspěšnější opoziční stranou se s 55 mandáty stala Konstitučnědemokratická strana, kterou vytvořila část členů zaniklé Demokratické strany, jež se rozpadla těsně před volbami. Další nově vzniklé uskupení - Strana naděje, kterou založila populární guvernérka Tokia Juriko Koikeová, si připsala 49 křesel, což je méně, než se před hlasováním očekávalo.
  • K přijetí změn v ústavě je nutné sehnat dvoutřetinovou většinu v obou komorách parlamentu a získat většinu hlasů v referendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu. Uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 9 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 10 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 11 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 11 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 12 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 16 hhodinami
Načítání...