Vítězem prezidentských voleb v Egyptě je islamista Mursí

Káhira - Egyptská volební komise oznámila, že nástupcem Husního Mubaraka ve funkci egyptského prezidenta se stane islamista Muhammad Mursí, který v druhém kole porazil bývalého premiéra Ahmada Šafíka. Mursí získal 51,73 procenta hlasů. Egyptské úřady už několik hodin před očekávaným oznámením výsledků rozmístily další bezpečnostní síly v ulicích hlavního města Káhiry a před důležitými státními institucemi. Panují obavy, že vyhlášení výsledků může vést k dalším nepokojům. Dá se očekávat, že poražená strana výsledek napadne kvůli podezření z volebních podvodů, Šafík se ale dosud k výsledku nevjádřil. České ministerstvo zahraničí doporučuje českým turistům v Egyptě, aby pravidelně sledovali internetové stránky jejich úřadu a v případě demonstrací se vyhnuli velkým městům.

Šéf volební komise Farúk Sultan upřesnil, že vítězný kandidát Muslimského bratrstva získal 51,7 procenta, zatímco jeho soupeř 48,3 procenta hlasů. Účast při hlasování o minulém víkendu byla 51 procent. Komise předstoupila před veřejnost s téměř hodinovým zpožděním a zhruba stejně dlouho trval Sultanův projev, než byl oznámen výsledek.

Pár hodin po oznámení výsledků Mursí odstoupil ze svých funkcí v Muslimském bratrstvu, včetně jeho postu předsedy Strany svobody a spravedlnosti (FJP). Již dříve Mursí slíbil, že v případě svého zvolení prezidentem tento krok učiní, píše BBC. Polní maršál a předseda vojenské rady Muhammad Husajn Tantáví už Mursímu pogratuloval.

Muhammad Husajn Tantáví
Zdroj: ČT24

Islamisté mají co slavit

Po vyhlášení propukly v ohromné nadšení tisícovky Mursího přívrženců, kteří se shromáždili v centru Káhiry. Mursí se stal prvním islámským lídrem v čele nejlidnatější arabské země, kde žije na 82 milionů lidí.

Jméno nového prezidenta volební komise oznámila po 16:00 SELČ. Egyptský deník Al-Achbár uvedl, že bezpečnostní opatření úřady posílily po celé zemi. Policie prý dostala rozkaz „důrazně vystupovat“ proti jakémukoli porušení zákonů.

Mursí získal 13,23 milionu hlasů. Jeho stoupenci si od výsledku slibují hlavně konec vlády armádních důstojníků, kteří v červnu rozpustili parlament. I když Mursí prosazuje přísnější dodržování islámských zákonů, slibuje, že bude prezidentem pro všechny – muslimy, sekularisty i křesťany. „Slibuji, že budu prezident, který slouží svému lidu a pracuje pro něj. Budu v souladu s bohem, když budu bránit vaše práva a práva této země,“ řekl nový prezident ve svém prvním prohlášení.

Řada zemí včetně USA Mursímu hned blahopřála, často s výzvou, aby vládl demokraticky a mírově. Izrael očekává od Mursího vůli po dobrých vztazích obou zemí. Například Paříž a Londýn zdůraznily potřebu v Egyptě dodržovat a posilovat demokratické principy včetně práva menšin a žen.

Muhammad Mursí
Zdroj: Fredrik Persson/ČTK/AP

Svět neví, co od islamisty očekávat

Mursí v kampani slíbil, že vytvoří umírněnou vládu, která bude zastupovat všechny
společenské proudy v zemi. V Egyptě i v zahraničí ale existují obavy, že se bude snažit vnutit zemi islámské principy. „Je otázkou, zda Egypt půjde cestou Turecka, nebo Íránu,“ uvedl komentátor CNN. Turecko je stejně velká muslimská země, kde umírněná islámská vláda udržuje laický stát. Naopak v Íránu vládne tuhý islámský režim.

Za nástupce svrženého prezidenta Husního Mubaraka, který zemi tvrdě vládl zejména za podpory západního světa 30 let, se v minulých dnech prohlásili oba kandidáti. Jejich přívrženci se před oznámením výsledků shromáždili ve dvou různých čtvrtích Káhiry a vyjadřovali přesvědčení o úspěchu svého kandidáta. 

Husní Mubarak
Zdroj: Isifa/Sippa Press/Matej Leskovsek

Tisíce Šafíkových stoupenců v sobotu v noci manifestovaly v jiné káhirské čtvrti a provolávaly hesla na podporu Šafíkova zvolení. „Egypt má 90 milionů obyvatel a z toho dva miliony nechtějí armádu, potom 88 milionů říká ano. Nejsme tu jen kvůli Šafíkovi, ale také kvůli podpoře vojenské rady a justice,“ podotkl jeden z příznivců Šafíka.    

Ahmed Šafík, prezidentský kandidát:

„Podle výpočtů na základě výsledků od všech komisí i vlastního stranického pozorování, jsem přesvědčen o svém vítězství.“

Očekávají se velké protesty

Šafík, který se v minulých dnech označoval za vítěze, se k výsledku dosud nevyjádřil. Poražená strana pravděpodobně výsledek napadne kvůli podezření z volebních podvodů. Následovat pak budou asi další protesty. Situace v zemi zůstává napjatá poté, co ústavní soud prohlásil za neplatné parlamentní volby a sněm rozpustil, jeho pravomoci si chce prozatím ponechat armáda.

Karel Šrol z tiskového odboru ministerstva zahraničí:

„Naše velvyslanectví v Egyptě monitoruje průběh prezidentských voleb. Je těžké odhadnout, jak se bude situace v tuto chvíli vyvíjet. Nelze vyloučit, že budou nějaké demonstrace. Pak by bylo nebezpečnější cestovat do velkých měst, jako je Káhira nebo Alexandria. Nemáme v této době informace, že by se situace měla zhoršit v letoviscích.“

Druhé kolo volby státu se uskutečnilo minulý víkend. Oficiální výsledky hlasování měly být původně známy ve čtvrtek, nakonec ale bylo jejich oznámení odloženo na neurčito.  

Vizitka nově zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího (60): 
     
- Kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), kterou bratrstvo loni v dubnu založilo, se v kampani snažil přesvědčit, že je umírněný islamista a také že je symbolem změny (na rozdíl od protivníka, expremiéra Ahmada Šafíka).
   
- Mursí mnohokrát zopakoval, že hodnoty loňské revoluce dodrží, že nebude nutit ženy nosit šátky a že bude garantovat práva křesťanské menšiny. Ve volbách představil svůj „projekt renesance“, založený na islámských principech.
   
- Vystudovaný inženýr z USA chce „vyvážené“ vztahy s USA a nevyloučil přehodnocení egyptsko-izraelské mírové smlouvy, pakliže bude Washington blokovat pomoc Egyptu.
   
- Ve volbách spíše méně charismatický Mursí nahradil jednoho z předáků bratrstva Chajráta Šatira, který byl z voleb vyřazen. Pod Mursího vedením vyhrála FJP jasně parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012 se ziskem 46 procent hlasů.
   
- Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.
   
- Mursí byl dříve členem výkonného výboru bratrstva a v letech 2000-2005 zasedal jako nezávislý v parlamentu. Vězněn byl krátce v letech 2006 a 2011.
   
- Mursí je ženatý, dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství.
   
- První kolo prezidentských voleb v květnu vyhrál se ziskem 24,8 procenta hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 43 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...