Vězeňská vzpoura byla pro ředitele Leopoldova nejtěžší chvíle života

Bratislava - Před čtvrt stoletím zažilo tehdejší Československo největší vězeňskou vzpouru. V leopoldovské věznici se po amnestii prezidenta Václava Havla dožadovali propuštění i vězni, kteří na ni neměli nárok. V poslední fázi se do vzpoury zapojilo na tisíc trestanců a ovládli část zařízení. Revoltu potlačily až speciální bezpečnostní jednotky, jimž asistovala i armáda.

Díky amnestii opustilo vězení v Československu v lednu 1990 na 23 000 odsouzených. Z Leopoldova, jedné z nejpřísnějších věznic v zemi, jich mohlo odejít 620. Ostatní, často pachatelé nejzávažnějších trestných činů, ale žádali změny zákonů, aby se i jim tresty zkrátily. Původně nenásilný protest přerostl až v boj se speciálními silami. Těmto událostem ale předcházely skoro čtyři měsíce, kdy část vězňů držela hladovku nebo odmítala poslušnost. Situaci uklidňoval tehdejší ředitel věznice Oto Lobodáš.

„Vlastně tam zůstali většinou lidé, kteří se nedokázali objektivně podívat na podmínky společenské a trestněprávní. Jejich projevy byly stupňované agresivitou,“ vzpomíná Lobodáš.

Zásah trval dvě a půl hodiny a objevili při něm tělo mrtvého vězně. Konečná bilance: pět z jedenácti budov bylo zničených, škody se vyšplhaly na třicet milionů korun. Budova-hrad zcela lehla popelem, úplně zprovoznit se ji podařilo až po čtrnácti letech.

Stanislav, který si tu odpykává šestnáctiletý trest za vraždu, tvrdí, že o vzpouře před 25 lety se dnes mezi odsouzenými mluví jen minimálně. „Když je výročí nebo něco, tak si na to někdo vzpomene, nebo když se tu náhodou vyskytne někdo z odsouzených, kteří tady tehdy seděli, tak vzpomínají někdy na celách,“ říká.

Nahrávám video

Za vzpouru dostalo sedm desítek vězňů tresty v celkové výši 345 let. Nejhorší chvíle pro věznici ale přišla v roce 1991, kdy sedm vězňů při útěku zavraždilo pět dozorců. V Leopoldově se z toho poučili. „V rámci ústavu je zaměstnáno mnoho odborníků, pedagogů, kteří pracují s odsouzenými adresně, takže poznají jejich úmysly,“ vysvětluje Věra Ballayová, vedoucí oddělení výkonu trestu.

Bývalý ředitel věznice má pořád schované transparenty, na nichž mu vzbouřenci vyslovovali důvěru. Přiznává ale, že šlo o nejtěžší chvíle jeho života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 26 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 7 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...