Vesmírnou stanici ISS by v budoucnu mohla nahradit vesnice na Měsíci

Šedesát let poté, co člověk poprvé zanechal na Měsíci svou stopu, by další lunární návštěvníky mohla vítat malá vesnice. Mezinárodní vesmírná stanice ISS totiž za pár let doslouží a částečně by ji mohlo nahradit vybudování základny na měsíčním povrchu, a to už do roku 2030.

Pustý Měsíc by brzy mohl posloužit jako stanoviště pro vesmírnou posádku ze Země. Snem šéfa Evropské vesmírné agentury je vesnice, ve které by vedle sebe fungovaly projekty různých zemí. Vybudovalo by ji vozítko, které by nejdříve nafouklo ochrannou halu. Kolem ní by pak z měsíčních materiálů vystavělo budovy, například s využitím 3D tisku. Ze Země by se nemuselo téměř nic vozit.

„Podíleli by se na tom Američani, Rusové, Číňani, Indové, Japonci a menším podílem i další země. Doufám, že budeme mít opravdu globální výzkumný plán Měsíce,“ uvedl ředitel Evropské vesmírné agentury Johann-Dietrich Woerner.

Mohlo by se podle něj začít s malou přistávací misí. „Pak by se investovalo do teleskopů na vzdálené straně Měsíce. Sloužily by řadě uživatelů pro různé účely, vše by ale bylo na jednom místě,“ přiblížil Woerner.

Nahrávám video
Horizont ČT: Stanici ISS by mohla částečně nahradit měsíční vesnice
Zdroj: ČT24

Projekt by navíc mohl pomoct i v dalších vesmírných plánech, například při objevování Marsu. Ve vesnici by astronauti mohli v případě problémů krátce přistát, případně doplnit palivo na další cesty. „Neříkám, že je vesnice na Měsíci konečným plánem. Je to jen další krok, taková zastávka v dalším objevování vesmíru,“ podotknul.

První člověk na Měsíci přistál v roce 1969

Lidé se na měsíc vydali několikrát, a to ještě v době, kdy Spojené státy americké a Sovětský svaz soupeřily v dobývání vesmíru. Zprvu měla navrch Moskva, která vypustila první družici v roce 1957 a také měla prvního člověka v kosmu o čtyři roky později. Byly to ale Spojené státy, které jako první poslaly člověka až na Měsíc. V roce 1969 udělal Neil Armstrong prvním „malým krokem“ na Měsíci „velký skok pro lidstvo“. Po třech letech ale mise Apollo skončily a lidská noha už dlouho na Měsíc nevstoupila.

S projektem měsíční vesnice už údajně několik států souhlasilo. Mohla by se tak posunout ze sféry science fiction do reality už do roku 2030. S odhadem, že by na Měsíci mohla být vybudována základna do deseti let, přišla nedávno podle nedělníku Sunday Times také skupina technologických miliardářů a vědců z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Náklady na vybudování malé základny pro několik osob na Měsíci skupina odhadla na 6,5 miliardy dolarů (157 miliard korun). Jde o zlomek částky, na niž přišel projekt letů na Měsíc. Základny až pro deset lidí by získávaly energii ze solárních panelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 2 hhodinami

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 2 hhodinami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 2 hhodinami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...