Venezuelský parlament schválil zahájení „politického soudu“ s prezidentem Nicolásem Madurem, kterého chtějí poslanci odvolat z nejvyššího úřadu. Prezident podle opozice porušuje ústavu i demokratické principy a je politicky zodpovědný za současnou politickou a ekonomickou krizi v zemi. Krok poslanců přichází den poté, co byl avizován dialog mezi vládou a opozicí zprostředkovaný Vatikánem. Několik lídrů opozice ale následně uvedlo, že se k jednáním nepřipojí.
„Dokud nebude obnoven ústavní pořádek v zemi, není reálně možné, aby se vedl jakýkoli dialog… Nepřistoupíme na hru vlády, která nás chce rozdělit,“ řekl jeden z hlavních lídrů opozice Henrique Capriles. „Hovoří se o dialogu, ale jaký dialog? Ve Venezuele žádný dialog není,“ podivil se již v pondělí Capriles nad oznámením papežského nuncia, že v neděli bude obnoven dialog vlády a opozice.
Guvernér státu Miranda Capriles také uvedl, že bude pokračovat v protivládních akcích, včetně pochodu na Caracas, který je svolán na středu. Rovněž šéf opoziční strany Vůle lidu (VP) Leopoldo López, který si nyní ve vězení odpykává 14letý trest za protivládní spiknutí, oznámil, že se jeho strana k dialogu nepřipojí.
Osud brazilské prezidentky Maduro následovat nebude
Možnosti poslanců, jak postavit Madura před „politický soud“, jsou však podle expertů omezené. Venezuelská legislativa neumožňuje takzvaný impeachment (ústavní žalobu na prezidenta). Venezuelané tedy nemohou následovat nedávný příklad Brazílie, kde senátoři sesadili prezidentku Dilmu Rousseffovou.
Venezuelští poslanci, kteří Madura předvolali do parlamentu na 1. listopadu, mohou podle ústavního článku 233 prezidenta sesadit kvůli „zanedbání povinností“. V tom případě by ho nahradil viceprezident a do 30 dnů by se měly konat nové volby. Další možností je prohlásit Madura „politicky zodpovědného“ za to, že nezaručil práva a svobody Venezuelanů, jak to stanoví článek 222 ústavy. Ten ale neříká, jaké mají být další kroky.
Jakýkoli postup parlamentu, v němž má většinu koalice opoziční socialistické vládě, ale může zablokovat nejvyšší soud, který je nakloněný Madurovi. Letos již prohlásil za neústavní řadu zákonů, které přijali poslanci.
Poslanci se podle agentur mohou pokusit o sesazení prezidenta i kvůli jeho údajnému dvojímu občanství. Už od Madurova nástupu do úřadu v roce 2013 se objevují spekulace, že prezident má kromě venezuelského i kolumbijské občanství, protože se podle některých zdrojů narodil v matčině rodné zemi Kolumbii.
Již v neděli přijali poslanci rezoluci, v níž označili kroky Madurova režimu, který blokuje konání referenda o odvolání prezidenta, za převrat. V rezoluci rovněž vyzvali armádu, aby neplnila žádný rozkaz, který by byl v rozporu s ústavou, a Venezuelany vyzvali, aby aktivně bránili demokracii.
Nejnovější eskalace napětí v zemi vypukla po rozhodnutí volební komise z minulého týdne, jímž komise pozastavila proces odvolání prezidenta kvůli vyšetřování údajných podvodů v předchozí etapě shromažďování podpisů za referendum.
