Brazilský senát více než dvoutřetinovou většinou potvrdil konec prezidentky Dilmy Rousseffové, obviněné z účelové manipulace s rozpočtem před posledními volbami. Pro sesazení hlasovalo 61, proti bylo 20 senátorů. Zbytek současného mandátu tak definitivně přebírá někdejší viceprezident Michel Temer, který už složil přísahu. V čele Brazílie stojí od května.
Krátce po hlasování prohlásila, že se proti jeho výsledku bude bránit soudní cestou a že se s Brazilci neloučí na dlouho. V odděleném hlasování senátoři ponechali Rousseffové možnost ucházet se o volenou veřejnou funkci již v příštích volbách. Osmiletý zákaz zvolení totiž podpořilo pouze 46 senátorů.
V dubnu hlasovala většinově pro sesazení Rousseffové i dolní komora. Tehdy proti ní zvedlo ruku 367 z 513 zákonodárců. Po 13 letech skončí v Brazílii vláda levicové Strany pracujících (PT).
Prezidentku v úřadě také definitivně nahradí její bývalý viceprezident Temer, který bude hlavou státu do konce roku 2018. Temer je dočasně v čele země již od poloviny května, kdy byla prezidentka dočasně sesazena. „Temer není příliš oblíbený u veřejnosti, nicmíně za ním stojí podnikatelé i silná opoziční strana. V parlamentu ale bude pro své plány hledat podporu těžko,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu v Jižní Americe David Koubek.
První zvolená žena v čele Brazílie si v úřadu prožila vrcholy i pády. V polovině prvního funkčního období – kolem března 2013 – dosahovaly její preference až 80 procent. Veřejnosti se zamlouval její boj proti hladu a chudobě. I když brazilský ekonomický zázrak začínal pozvolna vadnout, nezaměstnanost byla dostatečně nízká a příjmy dostatečně vysoké, aby s sebou pád ekonomiky Rousseffovou nesmetl.
Chytré tahy v podobě snižování daní u jídla, levnější elektřina či výdaje na sociální programy byly přesně to, co hlavní voličská skupina její Strany pracujících očekávala. O tři roky později ale je vše jinak. Kvůli skandálu s rozpočtem se od ní odvrátili dřívější spojenci včetně koaličního partnera.
Rousseffová proslula vznětlivostí a snahou bojovat až do poslední chvíle. To ji ostatně neopustilo ani tváří v tvář parlamentu.
Z čeho je Rousseffová obviněna?
Rousseffová je obviněna, zjednodušeně řečeno, z porušování fiskálních zákonů. Kritici jí dávají za vinu účelovou manipulaci s rozpočtem, která je v rozporu s brazilským právem. Prezidentka měla údajně uměle zahlazovat díry v rozpočtu pro sociální programy, aby tak zvýšila šance na své znovuzvolení v říjnu 2014.
Rousseffová sice chyby přiznala, ale důrazně odmítá, že by provedla cokoliv nezákonného. Podobné přesunování peněz v rozpočtech bylo podle ní běžnou praxí i za jejích předchůdců.
Kdo žádal její odchod?
Podle Rousseffové je v pozadí žaloby snaha o politický puč. Její odpůrci prý usilovali o změny na prezidentském křesle, a to ještě před řádnými prezidentskými volbami. Jejím hlavním rivalem a hnací silou tzv. impeachmentu je bývalý šéf brazilské sněmovny Eduardo Cunha.
Jeho odpůrci přitom poukazují na Cunhovův oportunismus a snahu pozvednout svou Stranu brazilského demokratického hnutí (PMDB). Právě tato partaj na odchodu Rousseffové politicky zřejmě nejvíce vydělá.
Z této strany ostatně pochází i někdejší viceprezident Michel Temer, který se po dočasném odvolání Rousseffové zhostil funkce v čele státu. Po středečním hlasování Senátu tak v čele země může vydržet až do prosince 2018.
Ani Eduardo Cunha ale nemá čistý štít. Z čela dolní komory musel odejít kvůli podezření z korupce, provinění ale odmítá.
Co si myslí veřejnost?
Veřejná podpora Rousseffové se od maxima (79 procent obyvatel) z března 2013 snížila až k 10 procentům v březnu tohoto roku. V řadě brazilských měst se konaly masové demonstrace, které vyzývaly prezidentku k rezignaci.
Rousseffová má ale i početný tábor podporovatelů. Nejvíce však brazilskou veřejností – bez ohledu na preference – hýbe rozčarování z korupčních skandálů. Ty přitom v minulosti dopadly jak na vládnoucí strany, tak na současnou opozici.
