Věda i perníčky ve tvaru tučňáka. Výzkumníci se vrátili z Antarktidy

Brno – Patnáct vědců z brněnské Masarykovy univerzity se vrátilo z Antarktidy do Česka. Na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse byli už podeváté. Letos se jejich výzkum zaměřil i na to, jak tamní ekosystém ovlivňují rozkládající se těla tuleňů. Nasbírané vzorky teď budou vědci vyhodnocovat v univerzitních laboratořích.

Už devět let funguje na antarktickém ostrově Jamese Rosse vědecká stanice, která nese jméno otce genetiky Johanna Gregora Mendela. Letos na ní pobývalo 15 vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Na polární expedici se vydávají každoročně v době jižního léta. „Pobyt v Antarktidě je věnován především odběru vzorků. Čas je totiž omezený, jižní léto trvá dva až tři měsíce, takže je potřeba udělat co nejvíc práce v terénu. Laboratorní práce, která pak přinese opravdové výsledky, vědce teprve čeká,“ vysvětlil vedoucí výpravy Pavel Kapler.

I tak už ale mají vědci první předběžné výsledky. Letos tak například přišli na to, že rozkládající se těla tuleňů jsou významným lokálním zdrojem živin pro růst a další rozvoj vegetace. „Lze sledovat, že kolem těchto těl vznikají kolonie řas a sinic, které z nich pro svůj růst berou živiny,“ uvedl člen expedice Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Dostalo se i na zkoumání klimatu. „Velmi teplá dekáda, během které ledovce ubývaly, je pravděpodobně za námi. Ovšem jak dlouho potrvá ochlazení, které s sebou přináší mořský zámrz, jaký v posledních 30 letech nikdo neviděl, se teprve ukáže. V každém případě byla zaznamenána mírně pozitivní bilance,“ vysvětlil Kapler.

Do hledáčku vědců se dostali i tučňáci. „V případě mezinárodního výzkumu diverzity tučňáčích populací jsme odebírali vzorky krve. Ty budou potom analyzovány ve speciálních laboratořích,“ popsal další z projektů Kapler.

Pustit žilou si museli nejen tučňáci, ale i sami členové expedice. Lékaři na nich zjišťují, jak pobyt v polárních podmínkách ovlivňuje lidský organismus. „V rámci výzkumu lékařské fakulty bylo potvrzeno, že Antarktida působí na lidský organismus. Obecně třeba mírným zvýšením krevního tlaku a pozitivním vlivem na obsah červených krvinek. Detailní analýzy ale budou provedeny až na základě vzorků v laboratořích,“ dodal Kapler.

Tučňáci na pekáči

Během svého pobytu vědci zmodernizovali i samotnou stanici J. G. Mendela. Nainstalovali třeba nové fotovoltaické panely a vylepšili větrnou elektrárnu. „Česká stanice má jedno z nejvyšších pokrytí spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Letos jsme to výpočtem stanovili až na 60 procent,“ popsal Kapler s tím, že jde mezi vědeckými stanicemi o výjimku.

Většina jiných stanic je totiž závislá na dieselových generátorech. Naopak česká základna letos během některých slunných dnů fungovala jen na zelenou energii ze slunce a větru. „Nízké teploty v Antarktidě navíc umožňují poněkud absurdní výkonnost solárních panelů, které fungují na 120 procent výkonu udávaného výrobcem, což je naprosto ohromné,“ chválil si Kapler.

Vědci si ale na základně našli čas i na běžné radosti – třeba pečení perníčků ve tvaru tučňáků. Znovu se do Antarktidy vrátí zase za rok, kdy by se měla konat desátá expedice.

Češi v Antarktidě

Nedaleko nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova, na ostrově Jamese Rosse, vybudovala Masarykova univerzita základnu, která slouží antarktickému výzkumu Přírodovědecké fakulty MU a mnoha dalších českých i zahraničních akademických institucí. Samotná výstavba trvala dvě sezony jižního léta, a to v roce 2005 a 2006. Provozovatelem stanice je Masarykova univerzita. Celý komplex se nachází na pobřežní terase v nadmořské výšce osm metrů ve vzdálenosti 100 metrů od pobřeží.

Vědecká polární stanice byla nazvaná po slavném českém genetikovi a klimatologovi Johannu Gregoru Mendelovi. Jejím vybudováním se Česká republika zařadila mezi vyspělé státy světa podílející se na výzkumu ledového kontinentu.

Vědecká práce se soustřední hlavně na výzkum ledovců a změn klimatu, výzkum složek slunečního záření, zkoumání antarktických mechů, lišejníků, řas, sinic a hub v souvislosti se změnami prostředí a sledování biologické aktivity jezer.

Zdroj: Polární výzkum na Masarykově univerzitě

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 4 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 6 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 13 hhodinami
Načítání...