Ve Westminsteru musí krotit Johnsona i opozici. Chci vlídnější sněmovnu, říká její předseda Hoyle pro ČT

29 minut
Zpravodaj ČT Vostal hovoří s předsedou britské sněmovny Hoylem
Zdroj: ČT24

Britský parlament je vzorem zákonodárných orgánů v mnoha světových demokraciích. V Dolní sněmovně často dochází k ostrým výměnám názorů, které musí ukočírovat předseda Lindsay Hoyle. Považuje se za krotitele a rozhodčího, a i když interpelace označuje za cirkus, zdůrazňuje jejich důležitost pro demokracii. Z Westminsteru chce udělat vlídnější místo a kultivovanější debatu by rád přenesl i do brexitem rozdělené společnosti. „Protože nakonec všichni věříme jedné věci – věříme demokracii,“ řekl v rozhovoru, který s ním vedl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Britský parlament prožívá jedny z nejtěžších týdnů od brexitu. Důvodem jsou obvinění ze střetů zájmů řady převážně vládních poslanců, kteří si bokem v přepočtu vydělávají i desítky milionů korun od soukromého sektoru výměnou za lobbování u kabinetu premiéra Borise Johnsona.

Zákonodárci bojují o důvěru veřejnosti a Johnson se musí hájit v interpelacích z poslaneckých lavic. Soupeřem mu je zejména lídr opozičních labouristů Keir Starmer.

„Když jsem byl vrchním státním zástupcem, tak jsem stíhal poslance, kteří porušili pravidla. Zatímco on byl vyšetřovaný každou organizací, do které byl kdy zvolený. To je ten rozdíl. Miliardy liber daňových poplatníků byly předány jeho kamarádům a stranickým dárcům, konzervativní poslanci se obohacují jako lobbisté, jeden se dokonce ani neobtěžoval ukázat, protože v Karibiku radí daňovým rájům,“ zdůrazňuje Starmer.

Konzervativní premiér ale trvá na tom, že britská demokracie patří k těm nejčistším na světě. „Tyto neustálé útoky na úroveň korupce a špíny v britské politice činí medvědí službu miliardám lidí po celém světě, kteří opravdu trpí pod vládami, jež jsou zkorumpované a nemají možnost pečlivě kontrolovat své poslance,“ reaguje.

Boris Johnson při interpelacích
Zdroj: Reuters/Roger Harris

Show v rozpálené pánvi

Často vyhrocené výměny mezi ministerským předsedou, členy kabinetu a poslanci musí ukočírovat Lindsay Hoyle, který dolní komoře britského parlamentu předsedá. Přiznává, že jeho role je náročná. Sám sebe v rozhovoru pro ČT přirovnal ke krotiteli a Johnsona zase k řediteli cirkusu, který hecuje publikum.

„Je to divadlo, interpelační herectví. Záleží na tom? Ano záleží, poslanci rádi položí dotaz, může jim to posílit profil v jejich volebním okrsku, nebo se dostanou do titulků novin. Dělá se tím náročná práce? Ne, je to celé show,“ přibližuje svůj pohled Hoyle.

Zdůrazňuje ale, že kontrola kabinetu je zásadní – a to se projevuje přímo ve sněmovně: „To je ten zápal sněmovny, která je nacpaná k prasknutí, to vzrušení je elektrizující, všichni chtějí pozvednout hlas, chtějí se ukázat jeden před druhým,“ komentuje předseda a dolní komoru přirovnává k pánvi, kterou nelze nechat vychladnout.

Interpelace v britské sněmovně
Zdroj: Reuters/Jessica Taylor

Jsem rozhodčí, parlament chci vlídnější

Hoyle je 158. předsedou britské sněmovny a domnívá se, že každý muž v této roli měl jiný přístup, jinak řešil vzešlé problémy a jinak svou funkci interpretoval. „Mou úlohou je udělat z parlamentu vlídnější místo, parlament, kde s námi zaměstnanci budou chtít pracovat. Aby se poslanci navzájem respektovali. Chci tu vybudovat vzájemný respekt. V tom ohledu prožíváme obtížné období,“ připouští.

Stejně jako jeho předchůdci musí být Hoyle neutrální a nedávat najevo náklonnost žádné parlamentní straně. Proto před nástupem do čela dolní komory rezignoval na členství v Labour Party. „Chci být čestný a moci být hrdý, že se chovám správně. Tím, že budu neutrální a spravedlivý ke každému ve sněmovně. Každý z poslanců je pro mě důležitý,“ zdůrazňuje muž, který se na tuto roli devět let připravoval po boku svého předchůdce Johna Bercowa.

Kromě toho, že chce z parlamentu dělat příjemnější místo, o sobě Hoyle hovoří jako o rozhodčím, který dohlíží na pravidla hry – musí dle svých slov zajistit, aby vláda přednesla návrhy zákonů, které poté opozice podrobí pečlivému zkoumání. Upozorňuje ale, že na tuto práci zdaleka není sám – v útrobách parlamentu pracují tři tisíce lidí.

„Jsme velká vesnice. Musím zajistit, že tu budu pro kohokoliv, kdo v této vesnici pracuje, že budu otevřený rozhovorům. Chci slyšet, jakou mají oni (kolegové) představu, jak by se toto místo dalo vylepšit. A je nutné starat se též o jejich blaho. Máme za sebou složité období, a já mám povinnost se starat o každého, kdo tu je,“ je přesvědčen Hoyle.

Poslanci v nebezpečí

Britští poslanci zasedají ve Westminsterském paláci na břehu Temže. Ačkoliv jeho současná ikonická podoba pochází z poloviny 19. století, už o osm set let dříve na tomto místě král při schůzích s rádci položil základy budoucího parlamentu. Jednou z nejtemnějších epoch potom byla druhá světová válka, kdy při náletech německé Luftwaffe utrpěla část parlamentu velké škody. Ještě pět let po válce poslanci usedali v náhradních prostorách – azyl našli ve Sněmovně lordů.

„Nikdo netrpěl víc než lidé z východní části Londýna. Každou noc byli bombardovaní, a když Churchill přišel do Dolní sněmovny a podíval se na tu destrukci, tak řekl jen jednu věc: Parlament bude zasedat. Nevěděl kde, ale díky lordům to bylo zde,“ přibližuje historii Hoyle.

S bezpečnostním rizikem musejí britští zákonodárci počítat v chodbách Westminsteru i nadále. V 70. letech tu vraždila teroristická organizace IRA, před čtyřmi lety zase při obraně parlamentu islamistický atentátník ubodal policistu Keitha Palmera. Sám Hoyle obdržel výhrůžku nastražením výbušniny v autě.

Hoyle pochopitelně nezachází do detailů, jak se parlament s rizikem terorismu vypořádává, ale neustále se podle něj hledají nové způsoby, jak budovu chránit. „Víme jedno: Lidé, kteří páchají tato zvěrstva, tento terorismus, lidé, kteří nerespektují nebo nesdílejí naše hodnoty, nesdílejí naši víru v demokracii. Bez ohledu na naše politické rozdíly nás spojuje ochrana demokracie. A proto jim nikdy nedovolíme vyhrát,“ má jasno předseda britské sněmovny.

Musíme spolu mluvit

Hoyle do čela Dolní sněmovny nastoupil po brexitu a slíbil, že zakročí proti agresivnímu jazyku, v jehož souvislosti mluvil o toxickém parlamentu. Ačkoliv nechce hodnotit, zda se mu to povedlo, doufá, že se mu rétoriku poslanců zmírnit podařilo.

„To, co jsme pozorovali během brexitu, nerozdělilo jenom parlament, ale i rodiny. Rodiny se štěpily na pro a proti, to je ten problém. Musíme znovu vybudovat důvěru u voličů a uděláme to prostřednictvím parlamentu, který bude vlídnější, přátelštější, a dosáhne toho, co od něj naši voliči očekávají – tedy dobré diskuse. Ne křikem, ne tím, že někoho seřvete, ne zastrašováním. Ale debatou,“ popisuje svou ideu Hoyle.

Diskutovat chce také s dalšími parlamenty napříč Evropou – obzvláště po brexitu to předseda sněmovny považuje za důležité. „Jde o to, vzájemně se přiblížit. Protože nakonec všichni věříme jedné věci: demokracii. To je pro nás všechny posvátné. A to je pro mě velmi důležité a důležité pro lidi v Česku, českém parlamentu, je to důležité ve Francii, v Německu,“ říká Hoyle s tím, že je demokracii potřeba chránit.

Celý rozhovor zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala s předsedou dolní komory britského parlamentu Lindsayem Hoylem můžete zhlédnout na videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bitcoin se po oznámení Trumpových cel propadl hluboko pod sto tisíc dolarů

Ceny nejznámějších kryptoměn v pondělí prudce klesají. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy zavedou cla na dovoz z Mexika, Kanady a Číny. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Druhá největší kryptoměna ether pak při obchodování v Asii ztratila více než 26 procent a za den oslabila nejvíce za téměř čtyři roky. V úvodu týdne klesají i akcie na evropských trzích. Prudce naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.
10:27Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při explozi v Moskvě zemřel „šéf zločinu“ v Doněcké oblasti

Při výbuchu v Moskvě zahynul významný člen Ruskem koordinovaných sil na východě Ukrajiny Armen Sarkisjan a jeden další člověk, který ho doprovázel. Podle telegramového kanálu Baza v moskevském domě explodovalo improvizované výbušné zařízení. List Kommersant hovoří o granátu. Ukrajinská tajná služba SBU Sarkisjana v prosinci označila za „šéfa zločinu“ v Doněcké oblasti. Kyjev incident zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Panama ustupuje Trumpovi, dohoda s Čínou má utrum

Panama neobnoví memorandum s Čínou o spolupráci v obchodě či projektech v infrastruktuře v rámci iniciativy Hedvábná stezka. Podle agentury Europa Press to oznámil panamský prezident José Raúl Mulino po jednání s šéfem diplomacie USA Marcem Rubiem. Panama rovněž slíbila pokračovat v jednání o dalších deportacích nelegálních imigrantů ze Spojených států.
před 1 hhodinou

Beyoncé má svou první Grammy za album, nejvíce cen získal Kendrick Lamar

Americkou hudební cenu Grammy za album roku získala Beyoncé, a to za desku Cowboy Carter. Pro 43letou zpěvačku jde o první vítězství v této královské kategorii, nominována byla celkem čtyřikrát. Nejvíce, celkem pět Grammy obdržel rapper Kendrick Lamar, včetně ceny za nahrávku roku. K letošním oceněným patří také Beatles či Rolling Stones.
06:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kallasová: Pokud EU a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína

„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.
06:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Změna klimatu vysává Mrtvé moře. Zbývá mu posledních 25 let

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.
před 4 hhodinami

Gruzínci blokovali dálnici, policie zatkla vůdce opozice

Gruzínská policie zatkla na protivládní demonstraci dva zástupce opozice včetně bývalého starosty Tbilisi. Tisícovky protestujících blokovaly dálnici, což tamní ministerstvo vnitra označilo za trestný čin. Policie při rozhánění protestu zranila nejméně jednoho demonstranta, píše AFP.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o omezení rychlosti v obcích

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o výhodách a nevýhodách plošného zavádění maximální rychlosti v obcích, jež již platí v mnoha evropských městech. Komentátor Petros Michopulos, bývalý premiér Mirek Topolánek, komentátorka Lucie Stuchlíková, režisér a scenárista Václav Marhoul a influencerka Rozárie Haškovcová vedli debatu také o bitcoinu v centrální bance, smrti Jana Masaryka či české pivní kultuře na seznamu UNESCO.
před 6 hhodinami
Načítání...