Ve věku 88 let v úterý po dlouhé nemoci zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk. Funkci zastával v letech 1991 až 1994. V prosinci 1991 byl společně s prezidentem Ruska Borisem Jelcinem a předsedou Nejvyšší rady Běloruska a posléze prvním lídrem nezávislého Běloruska Stanislavem Šuškevičem u podpisu takzvané bělověžské dohody, která po 69 letech ukončila existenci Sovětského svazu.
Ve věku 88 let zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk
O úmrtí informovala agentura Ukrajinski Novyny s odvoláním na zdroj blízký Kravčukově rodině.
V červenci 2020 vedl Leonid Kravčuk ukrajinskou delegaci v Třístranné kontaktní skupině pro Donbas, oblast na východní Ukrajině, která je od roku 2014 předmětem ukrajinsko-ruských sporů a kde nyní probíhají tvrdé boje. Na této pozici vystřídal druhého ukrajinského prezidenta Leonida Kučmu, připomněla agentura Unian.
Operace srdce
V červnu roku 2021 média psala, že se Kravčukův zdravotní stav zhoršil. Posléze přišla informace, že podstoupil operaci srdce. Po tomto výkonu byl na jednotce intenzivní péče a připojen na plicní ventilátor. Po operaci se bývalý prezident zotavoval v Německu. Nedávno pak média uvedla, že se jeho stav opět zhoršil. Osmaosmdesáté narozeniny Kravčuk oslavil v lednu.
Minulý týden zemřel ve věku 87 let také první lídr nezávislého Běloruska a signatář bělověžské dohody Stanislav Šuškevič.
Leonid Kravčuk byl do prezidentského úřadu zvolen ve všelidovém hlasování v prosinci 1991, kdy získal podporu téměř dvou třetin voličů. Ke stejnému datu se Ukrajinci vyslovili pro nezávislost a zasadili tak další ránu rozpadajícímu se Sovětskému svazu. Ve funkci vydržel do července 1994, kdy prohrál prezidentské volby s bývalým ukrajinským premiérem Leonidem Kučmou.
Ke konci mandátu měl Kravčuk nízkou popularitu kolem 20 procent. Především východní Ukrajina mu vyčítala zpřetrhání svazků s Ruskem a neúspěšná jednání o vstupu do ekonomické unie Společenství nezávislých států (SNS). Podporoval ho především západ Ukrajiny, kde si voliči ztotožňovali jeho osobu se získáním nezávislosti.
Kravčuk ve funkci mimo jiné podepsal dohodu s ruským prezidentem Borisem Jelcinem o černomořském loďstvu; oba státy si flotilu rozdělily na polovinu s tím, že Ukrajina 30 až 35 procent své části pronajme Rusku.
Už v roce 1992 byly z Ukrajiny do Ruska odsunuty taktické jaderné zbraně a dohodu o úplném odstranění bývalého sovětského jaderného arzenálu dislokovaného na Ukrajině podepsali v Moskvě prezidenti USA, Ruska a Ukrajiny Bill Clinton, Boris Jelcin a Leonid Kravčuk 14. ledna 1994. Výměnou za předání jaderných zbraní Rusku se signatáři budapešťského memoranda (Ukrajina, USA, Rusko a Velká Británie), které ale v prosinci 1994 za Ukrajinu podepsal již Kravčukův nástupce Kučma, zavázali mimo jiné respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině.
Kravčuk se narodil 10. ledna 1934 v obci Velikij Žitin v Rovenské oblasti na Ukrajině. Absolvoval Kyjevskou státní univerzitu (1958) a Akademii společenských věd při ÚV KSSS (1978). V letech 1960 až 1989 zastával různé řídicí funkce v aparátu strany, poté do září 1990 působil jako první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany na Ukrajině.
V červenci 1990 se stal předsedou tehdejšího Nejvyššího sovětu Ukrajiny. V této funkci se zasloužil o zavedení ukrajinštiny jako jednacího jazyka. Za jeho předsednictví schválil parlament zákon o hospodářské nezávislosti Ukrajiny, vypustil z ústavy článek o vedoucí úloze komunistické strany a zakotvil nadřazenost ukrajinských zákonů nad celosvazovými.
Během pokusu o státní převrat v Sovětském svazu v srpnu 1991 se postavil za Michaila Gorbačova a několik dnů poté oznámil odchod z řad komunistické strany, jejímž členem byl od roku 1958. V prosinci 1991 podepsal za Ukrajinu takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která ukončila po 69 letech existenci Sovětského svazu.
Leonid Kravčuk