Ve Francii se stávky proti reformě důchodů zúčastnilo přes milion lidí

Nahrávám video

Ve Francii se zastavily vlaky, uzavřely školy a narušena byla i práce v ropném průmyslu. Tisíce zaměstnanců v Paříži, Marseille, Toulouse, Nantes či Lyonu vyšly do ulic a stávkovaly kvůli navrhované důchodové reformě, kterou na začátku ledna představila francouzská vláda. Podle ní by se mimo jiné měla posunout hranice odchodu do důchodu o dva roky na 64 let.

Stávka narušila zejména veřejnou dopravu. V provozu byla pouze pětina až třetina vysokorychlostních linek TGV a regionální vlaky nejezdily téměř žádné. V Paříži byly uzavřeny některé stanice metra a jeho provoz byl narušen, jezdilo jen pár vlaků.

„Nejvíce byla vidět stávka v dopravě. Nejezdilo metro, lidé měli potíže dostat se do zaměstnání,“ popisoval zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Uzavřeny byly některé stanice a omezen byl počet vlaků. Pozdě do práce dorazila například Beverly Gahinetová, přesto stávku podporuje. Ne každý má ale pochopení: „Nechápu to, stávkují pořád ti samí lidé a my to musíme vydržet,“ postěžovala si realitní makléřka Virginie Pintová.

Podle francouzského ministerstva vnitra se generální stávky zúčastnilo celkem 1,12 milionu lidí, jen v Paříži se jich proti vládnímu návrhu důchodové reformy postavilo 80 tisíc. Až na několik výjimek se ve francouzské metropoli jednalo o převážně poklidný pochod. Předák odborové organizace CGT Philippe Martinez odhadl, že k protestu se v zemi, která má 67 milionů obyvatel, připojily až dva miliony lidí. 

Na rušném pařížském nádraží Gare du Nord lidé spěchali, aby stihli několik fungujících spojení, zatímco zaměstnanci ve žlutých vestách pomáhali cestujícím zjistit, jak se mohou dostat tam, kam potřebují. Jeden z nich, dvaačtyřicetiletý Zoheir Djema, který na místo dorazil z nedalekého Chantilly, uvedl, že míří zase zpátky domů. Zjistil totiž, že odpoledne nepojedou žádné zpáteční vlaky.

Nahrávám video

„Stávka, která nemá obdoby“

Dle Šmída také docházelo k výpadkům energií, protože stávkovali pracovníci rozvodů, kteří snížili dodávky elektřiny do sítí. „To znepokojuje do značné míry vládu, která dokonce označila tento postup za formu vydírání,“ poznamenal korespondent. 

„Je to stávka, která nemá obdoby, která je opravdu generální, a celá země je paralyzována,“ řekl Šmíd.

Francouzská stávka proti důchodové reformě
Zdroj: STEPHANE MAHE/Reuters

Jak poznamenala agentura Reuters, stávky a protesty, které se konají po celé zemi, jsou velkým testem pro prezidenta Emmanuela Macrona, který za reformou stojí a říká, že je důležitá, aby se důchodový systém v zemi nezhroutil.

Macron ve čtvrtek i přes problémy, které stávka vyvolala, dál trval na tom, že bude pokračovat v prosazování navrhovaných důchodových reforem. Na tiskové konferenci na francouzsko-španělském summitu v Barceloně řekl, že „musí provést reformu“, aby se podařilo zachránit důchodový systém. „Uděláme to s respektem, v duchu dialogu, ale také rozhodně a zodpovědně,“ dodal. 

Francouzská premiérka Elisabeth Borneová uvedla, že od 1. září bude hranice odchodu do důchodu posunuta o tři měsíce, aby v roce 2030 dosáhla 64 let. 

Odbory naopak doufají, že se stávky rozrostou v celospolečenský protest i v souvislosti s narůstajícími náklady na život a vláda bude nakonec donucena své plány změnit. I průzkumy veřejného mínění ukazují, že s navrhovanou reformou nesouhlasí naprostá většina Francouzů.

„Jen začátek“

Odborové svazy před stávkou rovněž potvrdily, že bude stávkovat sedmdesát procent učitelů na základních školách. Stávku zaměstnanců svolaly i největší francouzské odbory v ropném průmyslu CGT. „Všechny hlavní odborové ústředny se spojily, což je naprosto výjimečný jev,“ upozornil Šmíd.

Dodal, že obavy kvůli rostoucím nákladům na život se spojují s protesty, které jsou proto mohutné. Pokud, jak doufají odboráři, vydrží stávka několik dní, mohou mít Francouzi problém například v oblasti pohonných hmot. Podle korespondenta už několik dní panuje jistá panika a lidé si dělají zásoby benzinu a nafty.

„Na této reformě není nic dobrého,“ nechala se slyšet Rozenn Crosová z jihofrancouzského města Cannes, která se spolu s ostatními učiteli chystala rovněž stávkovat a připravovala si transparenty s nápisem „Ne 64“.

V ulicích francouzských měst bylo nasazeno deset tisíc policistů. Ti se obávali zejména možných střetů s příslušníky takzvané skupiny Black bloc, kteří by mohli vyvolávat konflikty a odborářské stávky narušit.

Potřebná a spravedlivá, říká o reformě ministr práce

„Stávky jsou ve Francii běžnou záležitostí. Prezident Macron už na podzim testoval náladu veřejnosti, rozhodl se ale s reformou počkat. Když politická jednání probíhala v jeho prospěch, rozhodl se ji předložit, diskutoval o ní s odbory, a nakonec už je reforma na světě,“ popsal Šmíd s tím, že nyní se k plánům – právě i prostřednictvím stávek – vyjadřuje veřejnost. 

Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení penzí. „Tato reforma je potřebná a spravedlivá,“ zdůraznil ministr práce Olivier Dussopt.

Nahrávám video

Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých, zvýšení příspěvků zaměstnavatelů nebo dobře situovaných důchodců. Nesouhlasí s tím ani protestující. „Měly by vzrůst platy a důchody, nikoli věk odchodu do důchodu,“ stálo na jednom z transparentů během protestu ve městě Tours na západě Francie.

„Jestliže reforma projde, budu si muset připravit chodítko,“ uvedla 53letá Isabelle, sociální pracovnice, která říká, že její práce je příliš těžká na to, aby odešla do důchodu o dva roky později. Nyní již důchodkyně Brigitte Menyová se protestu zúčastnila, aby ukázala, že je solidární se svými někdejšími kolegy. „64 let je příliš. A také jsem tady, protože už mám dost Macrona,“ dodala.

Reformu ještě musí schválit parlament, kde Macron ztratil absolutní většinu. Jak ale Šmíd upozornil, Macron získal podporu pravicových republikánů, kteří si uvědomují, že současný systém je neudržitelný.

„V tuto chvíli je velmi, velmi pravděpodobné, že reforma projde. To znamená, že odbory a ti, kteří s tím nesouhlasí, mají jedinou možnost – vyjít do ulic,“ odhadl zpravodaj ČT ve Francii a připomněl, že na důchodové reformě si vylámala zuby už celá řada francouzských vlád.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...