Finští sociální demokraté jen těsně zvítězili v parlamentních volbách. Strana slaví triumf poprvé od roku 1999. Po sečtení všech okrsků získali 17,7 procenta hlasů, zatímco druzí protiimigrační nacionalisté ze Strany Finů 17,5 procenta hlasů. Sociální demokraté tak budou mít ve dvousetčlenném parlamentu čtyřicet křesel, Strana Finů o jedno méně.
Ve Finsku zvítězili poprvé po dvaceti letech sociální demokraté. Nacionalisté mají jen o křeslo méně
Finsko bude mít zřejmě poprvé od roku 1999 levicového premiéra (zdroj: ČT24)
Těsně třetí skončila podle dosavadních výsledků konzervativní Národní koaliční strana se 17 procenty, která by tak měla získat 38 mandátů, a až čtvrtá je s 13,8 procenta centristická strana Finský střed končícího premiéra Juhy Sipiläho. Měla by tak mít 31 poslanců.
Poslední stranou, která získala víc než deset procent hlasů, jsou pátí Zelení s 11,5 procenta hlasů, což znamená zisk dvaceti křesel. Do parlamentu se dostalo ještě několik menších stran.
Předseda sociálních demokratů Antti Rinne už prohlásil svou stranu vítězem voleb. „Doufal jsem v lepší výsledek, to musíme uznat. Doufal jsem, že naše podpora přesáhne dvacet procent, což se nestalo, jsme ale po sečtení hlasů pravděpodobně největší strana. Je to poprvé od roku 1999, kdy sociální demokraté budou stranou premiéra,“ konstatoval Rinne.
K urnám dorazilo 72 procent oprávněných voličů, což je o něco víc než při předchozích volbách v roce 2015. Tehdy se volební účast dostala jen lehce nad sedmdesát procent.
Do koalice s nacionalisty se nikomu nechce
Sestavování vlády zřejmě nebude jednoduché. Už v kampani všechny hlavní strany uvedly, že se Stranou Finů spolupracovat nebudou. Naopak Rinne ponechal tuto možnost otevřenou a médiím řekl, že má na Stranu Finů řadu otázek. „Některé otázky se týkají hodnot,“ zdůraznil. „Hodnoty Sociálnědemokratické strany jsou velmi důležité. Je to pojivo, které bude držet vládu pohromadě,“ dodal.
Nastat tak může podobná situace jako nedávno ve Švédsku, kde ve volbách loni v září také výrazně bodovala protiimigrační strana (Švédští demokraté), která skončila třetí. Tradiční politické strany se pak snažily sestavit vládu bez tohoto uskupení, což se povedlo až za čtyři měsíce, kdy dosavadní premiér a šéf sociálních demokratů Stefan Löfven vytvořil menšinový kabinet.
V čele Strany Finů stojí od roku 2017 Jussi Halla-aho, který prosazuje zpřísnění protiimigrační politiky a vystoupení Finska z EU.
Podle komentátorky Sini Korpinenová, kterou citovala agentura AFP, zřejmě ostatní strany podpoří Rinneho. „Je velmi těžké si představit, že by ostatní strany řekly ne sociálním demokratům. Protože potom bychom se dostali do situace, kdy by vládu mohl sestavovat Halla-aho,“ upozornila Korpinenová.
Pravděpodobná tak je koalice Rinneho sociálních demokratů s konzervativci z Národní koaliční strany, ač obě uskupení spolu v minulosti nesouhlasila v řadě věcí. Riziko, že by vládu sestavovali pravicoví nacionalisté, však tyto dvě strany zřejmě spojí, domnívá se komentátorka.
Finský deník Helsingin Sanomat k vítězství sociálních demokratů napsal, že není tak přesvědčivé, jak Rinne očekával, takže lze předpokládat, že šéf strany bude čelit interní kritice a možná i pochybnostem, zda je stranu schopen vést. Sám Rinne po zveřejnění výsledků poznamenal, že voliči jeho stranu špatně pochopili, což ale podle listu Helsingin Sanomat jako vysvětlení volebního výsledku stačit nebude.
Sociálnědemokratický list Demokraatti poznamenal, že ve Finsku zůstaly jen středně velké strany, neboť žádné uskupení nepřekonalo hranici dvaceti procent hlasů, která by jako velikostní dělítko mohla být vnímána. Úspěch nynějších voleb se ale každopádně měří podle dvou měřítek, a to jak si strana vedla v předešlých volbách a jak dopadly ostatní strany. „V obou aspektech byla SDP nejúspěšnější stranou,“ poznamenal Demokraatti.
Strana Finů je populární kvůli sílícím protiimigračním náladám
Druhá Strana Finů v posledních měsících získávala na popularitě, částečně díky sílícím protiimigračním náladám, napsala agentura Reuters. Všechny hlavní politické strany nicméně před volbami řekly, že s pravicovými nacionalisty nebudou spolupracovat.
Šéf nacionalistů Halla-aho proslul řadou kontroverzních výroků na adresu imigrantů, ale například i Řeků sužovaných dluhovou krizí. V roce 2009 byl souzen pro podněcování etnické a náboženské nenávisti, když na svém blogu napsal, že islám je náboženství, které posvěcuje pedofilii. Jindy zase prohlásil, že okrádat kolemjdoucí a žít na úkor daňových poplatníků je kulturní, a možná i genetickou charakteristikou Somálců.
Pokud Strana Finů potvrdí dosavadní dobré výsledky, může v zemi nastat podobná situace jako v sousedním Švédsku, kde se tradiční politická uskupení snažila čtyři měsíce vytvořit vládu bez protiimigrační strany Švédští demokraté, která si od minulých voleb výrazně polepšila a v 349členném parlamentu získala 62 míst.
Předseda Strany Finů Jussi Halla-aho ve volebním štábu
Sociální demokraté chtějí zvýšit daně kvůli sociálnímu systému
Ústředním tématem předvolebních debat byla reforma zdravotnických a sociálních služeb, kterou země podle expertů nutně potřebuje kvůli rychle stárnoucí populaci a již nevyhovujícímu systému sociálního zabezpečení. Premiér Sipilä a jeho středopravicový kabinet podali 8. března demisi s odůvodněním, že se jim nepodařilo jejich plán zdravotnické a sociální reformy prosadit.
Favorizovaná Sociálnědemokratická strana Finska v předvolební kampani slibovala zvýšení daní, kromě jiného spotřební daně či daně z kapitálového zisku, aby mohla sociální systém podpořit. „Musíme posílit náš sociální systém – a na to jsou potřeba peníze,“ vysvětlil bývalý odborový předák a vůdce strany Rinne.
Zvýšení daní také podle něj pomůže v boji se sociální nerovností ve finské společnosti, která se za středopravé vlády prohloubila. Sociální demokraté chtějí mimo jiné zvýšit všechny státní důchody nižší než 1400 eur měsíčně o 100 eur.
V červenci převezme Finsko na půl roku předsednictví Evropské unie, evropská politika ale podle finského tisku mezi klíčová předvolební témata nepatřila. V zahraniční politice je pro Finy aktuálnější otázka případného vstupu do Severoatlantické aliance, s níž Helsinky již nyní úzce spolupracují.
Debatu o možném členství Finska v NATO vyvolala především angažovanost Ruska na Ukrajině. Finové s Ruskem sdílejí 1340 kilometrů dlouhou hranici. „Ve Finsku se vždy říkalo, že největší hrozba přichází z východu,“ uvedl ekonom a volební expert Juha Tervala z univerzity v Helsinkách.