Ve volbách do filipínského Senátu zvítězili podle neoficiálních výsledků spojenci prezidenta Rodriga Duterteho, jehož koalice získá drtivou většinu v horní komoře parlamentu. Vyplývá to z výsledku pondělního hlasování po sečtení asi 94 procent hlasů. Senát hrál přitom v poslední době klíčovou roli při blokování některých kontroverzních iniciativ prezidenta.
„Tyto volby daly Dutertemu naprostou svobodu pokračovat dále ve svém způsobu dosavadní vlády a dokončit transformaci národního politického systému,“ popsal pro agenturu AFP analytik Richard Heydarian. V pondělí se konaly i volby do sněmovny, kde ještě výsledky nejsou. Podle agentury Reuters si ale Duterte zřejmě většinu i v dolní komoře udrží.
Duterteho kritici se teď obávají, že díky většině v obou komorách parlamentu bude prezident moci snáze prosadit například svůj plán obnovení trestu smrti, který byl postaven mimo zákon v roce 2006, ale i snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 12 let či změny ústavy, které by umožnily další funkční období hlavy státu.
Podle současného znění ústavy se totiž Duterte o druhý prezidentský mandát ucházet nemůže. Oponenti proto tento krok vnímají jako snahu o posílení moci prezidenta a omezení svobody demokratických institucí na Filipínách.
Kampaň se zaměřila spíše na osobnost Duterteho než na volební program
„Popularita prezidenta a přenositelnost jeho popularity je neuvěřitelná, i přes všechny ty kontroverze,“ řekl agentuře Reuters politolog Edmund Tayao. Podle některých expertů se volební kampaň prezidentových spojenců, kteří kandidovali do Senátu, nezaměřovala ani tak na volební program, jako na Duterteho osobu a jeho vládnutí.
Filipínci v pondělí hlasovali o 12 ze 24 senátorů a podle předběžných výsledků zvolili devět Duterteho spojenců. Opozice tak bude mít v novém Senátu zřejmě jen čtyři senátory, z nichž senátorka Leila de Limaová je už dva roky ve vězení. Tato právnička bojující za lidská práva, která se netají kritikou krvavé protidrogové kampaně filipínského prezidenta, je viněna z korupce. Limaová obvinění odmítá jako politicky motivovaná.
„Věděli jsme, že nemáme vítězství jisté, budeme ale pokračovat v našem boji za spravedlnost a lepší budoucnost našeho lidu,“ řekl současný opoziční senátor Francis Pangilinan.
Funkční období filipínských senátorů trvá šest let a historicky mají větší nezávislost než jejich kolegové z dolní komory. K pondělním volbám se registrovalo 62 milionů Filipínců, kteří kromě poloviny Senátu volili i celou Sněmovnu reprezentantů, která má přes 240 členů, a místní samosprávu. Oficiální výsledky se očekávají příští týden.
Volby na Filipínách často provází násilí
Volby provázelo několik násilných incidentů, při nichž zahynulo nejméně dvacet lidí a dalších 24 utrpělo zranění. Podle britského deníku The Guardian bývá násilí při volebních kláních na Filipínách častým jevem.
Nynější volby byly považovány za referendum o vládě prezidenta Duterteho v polovině jeho šestiletého mandátu. Duterte vyhrál volby v roce 2016 mimo jiné díky slibu vymýtit v zemi ilegální obchod s drogami. Jeho protidrogová kampaň ale vyvolala kritiku ze strany Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na mimosoudní zabíjení. Jeho obětí se stávají převážně drobní překupníci či narkomani. Protidrogové tažení Duterteho vlády si vyžádalo za tři roky na pět tisíc obětí.
