Za třicet let bude na Zemi podle demografických predikcí žít 9,7 miliardy lidí a experti varují, že planeta takové množství obyvatel nesvede uživit. Odpověď na otázku, co budou příští generace jíst, se nyní v Nizozemsku snaží najít deset tisíc studentů a vědců. A jejich recepty i nápady na změny v zemědělství zaujaly i světové potravinářské giganty.
V „údolí jídla“ Nizozemci hledají recept na to, jak uživit deset miliard lidí
6 minut
Horizont ČT24: Jídlo budoucnosti
Nizozemskému Wageningenu se přezdívá údolí jídla; v laboratořích tamní univerzity totiž studenti i výzkumníci experimentují s jídelníčkem budoucnosti.
Zvědavci tu mohou ochutnat třeba zdánlivě obyčejný burger, který se od toho klasického neliší tvarem, barvou ani vůní. Jak ale vysvětluje šéfkuchař Erik te Velthuis, plátek masa kombinuje hovězí a mořské řasy. „Spotřebujeme na něj mnohem méně masa. Řasy jsou navíc zdravější,“ dodává.
Zemědělská škola v Nizozemsku vznikla už v roce 1876, v posledních letech ale zdejší kampus dramaticky roste. Hostí už deset tisíc studentů a výzkumníků. Vedle technologických inovací, jako je výroba cukrovinek na 3D tiskárně, se věnují třeba i pěstování zeleniny pod střechou v umělém světle.
„Kolem rostlin jsou senzory, které nám poskytují data, díky nimž můžeme přizpůsobit osvětlení, upravit oběh vody nebo do ní přidat živiny,“ popisuje Mohsen Farhangi, spoluzakladatel projektu Vegger.
Z terénu na talíře
Otázka, čím nasytit stále početnější světovou populaci, bude s každou další dekádou palčivější. Farmy dnes rostou třeba už i na střechách newyorského Brooklynu, těžištěm potravinářství ovšem zůstávají rozlehlé lány polí a plantáží.
S přibývajícími strávníky, kterých má být za třicet let už bezmála deset miliard, zemědělství neustále nabírá na intenzitě, zabírá čím dál víc z povrchu planety a vyčerpává půdu do stále větší hloubky. Expertní panel OSN začátkem srpna varoval, že situace není udržitelná.
„Způsob, jakým vyrábíme potraviny a to, co jíme, přispívá ke ztrátě přirozených ekosystémů a biodiverzity. Pokud se půda znehodnotí, ztrácí schopnost pohlcovat uhlík a urychluje klimatickou změnu,“ varovala Valerie Masson-Delmotteová, místopředsedkyně panelu OSN, který se klimatem zabývá.
Kroky k nápravě se podle odborníků budou muset odrazit nejen v terénu, ale i přímo na talířích, například omezením spotřeby hovězího masa nejen ve zmiňovaných burgerech. Studenti v Nizozemsku s tím počítají a hledají cesty, jak novými potravinami přispět k udržitelné budoucnosti.
Jejich výsledky už do údolí přilákaly i obchodního giganta; pět stovek lidí chce přímo v areálu zaměstnat firma Unilever. Jí a dalším potravinářským korporacím přitom ekologičtí aktivisté vyčítají masové využívání palmového oleje, kvůli jehož produkci mizí deštné pralesy. Jestli i to svede zvrátit nizozemský výzkum, ukážou až další roky a dekády.
