V Paříži našli tři zavražděné Kurdky

Paříž - Francouzská policie našla dnes v noci v Paříži tři zavražděné kurdské ženy. Jejich těla s prostřelenými hlavami ležela poblíž budovy Kurdského institutu v desátém pařížském obvodu. Motiv činu zatím není znám. Jedna z obětí byla údajně spoluzakládající členkou Strany kurdských pracujících (PKK), která vede v Turecku ozbrojený boj za nezávislý kurdský stát. Turecká vláda nedávno zahájila s PKK jednání o odzbrojení, která podle tureckých médií směřují ke zdárnému konci. Během téměř tří desetiletí konfliktu zahynulo přibližně 45 000 lidí.

Podle kurdských údajů byla jedna z obětí jedinou ženou mezi několika ještě žijícími zakládajícími členy PKK. V minulosti byla několik let ve vězení, v roce 1998 dostala ve Francii politický azyl.Podle agentury Firat, která má blízko k PKK, byla další obětí vraždy pařížská zástupkyně politického uskupení Národní kongres Kurdistánu se sídlem v Bruselu. Podle policejních zdrojů byly vraždy pravděpodobně politicky motivované a šlo v podstatě o popravu.

Místo masakru navštívil francouzský ministr vnitra Manuel Valls, jenž francouzské televizi řekl, že šlo „nepochybně o popravu“. Místopředseda turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje Hüseyin Çelik vyjádřil domněnku, že útok byl výsledkem nepřátelství uvnitř PKK.

Jak upřesnil spolupracovník ČT Jakub Kajtman, všechny tři ženy byly v kancelářích kurdského institutu v době útoku samy. Pro vstup do budovy je třeba znát kód, lze proto předpokládat, že pustily své vrahy dovnitř samy. Podle některých spekulací mohla být za vraždou radikální skupina z Turecka, podle jiných mohlo jít o vyřizování účtů uvnitř kurdské komunity.

Ulice v okolí institutu je od rána uzavřená. Shromáždily se tu asi tři stovky skandujících Kurdů, u institutu to tak vypadalo jako na demonstraci. Dav skandoval hesla proti Turecku i jméno vězněného předáka kurdských separatistů Abdullaha Öcalana. „My všichni jsme PKK,“ volali manifestující. 

Turecká prokurdská parlamentní Strana míru a demokracie (BDP) útok ostře odsoudila. Vyzvala přitom k protestům. Spolupředsedové strany zároveň požadují po francouzské vládě řádné „vyšetření tohoto masakru tak, aby nezůstal prostor pro pochybnosti“. K protestům vyzvaly také kurdské organizace ve Francii.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se obává, aby vraždy kurdských žen nenarušily mírové rozhovory Turecka s PKK. Vraždy odsoudil i turecký vicepremiér Bülent Arinç: „Odsuzuji takové zvěrstvo spáchané formou mimosoudní popravy.“

Kurdská komunita ve Francii čítá podle kurdských zdrojů více než 150 000 lidí, většinou pocházejících z Turecka. Tato populace je rozptýlena po celé Francii, nejvíc je ale soustředěna do Paříže a okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 7 mminutami

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 4 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 8 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 13 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 13 hhodinami
Načítání...