V sicilské metropoli Palermo začala mezinárodní konference o budoucnosti Libye, které se vedle představitelů obou soupeřících libyjských vlád zúčastní i šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová, zvláštní zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé, egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí či zástupci Ruska. Ačkoli to do poslední chvíle nebylo jisté, přicestoval i generál Chalífa Haftar, který ovládá východ Libye. Mezi účastníky konference je i premiér Andrej Babiš.
Libye se od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety – ten na východě, který má podporu Libyjské národní armády (LNA) generála Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarradže v Tripolisu, jenž má ovšem podporu OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost.
Stabilizací situace v Libyi je pověřena OSN, která minulý týden oznámila, že volby se v zemi budou konat nejdříve na jaře příštího roku. Haftar a Sarradž se naposledy setkali před pěti měsíci v Paříži pod záštitou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Přislíbili tam, že volby se budou konat 10. prosince, což bylo podle týdeníku The Economist od počátku nerealistické, protože Libye ani nemá volební zákon.
Na otázku, zda se přiklání k francouzskému postoji, který vidí jako prioritu uspořádání voleb, nebo k italskému, kdy by se úsilí soustředilo nejdříve na zajištění bezpečnosti, Andrej Babiš odpověděl, že na posledním unijním summitu předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani upozornil na to, že problémem Libye je i způsob, jak s ní Evropa komunikuje.
Mírové úsilí nebo rivalita uvnitř Unie?
To se podle analytiků odráží i na podobě konference v Palermu. Portál Foreign Brief poznamenal, že konference, od které se neočekává stanovení žádných termínů, je spíše než mírovým úsilím obrazem rivality uvnitř EU.
Řím podporuje vládu v Tripolisu kontrolující západ země, kde leží plynovod Greenstream vedoucí na Sicílii a odkud vyrážejí lodě s migranty mířícími do Evropy; Paříž má za to, že jistějším garantem stabilizace Libye je Haftar. Toho Rusové přijali v Moskvě jako hlavu státu a podporuje ho i Egypt a Spojené arabské emiráty, které v něm vidí spojence v boji proti islamistům.
Evropská unie má i vzhledem k migračnímu problému zájem pomoci zemím, ze kterých či přes které migranti do Evropy proudí. „Mluvíme o Marshallově plánu pro Afriku a ty severoafrické země jsou stěžejní. To znamená Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt. S některými zeměmi jsou už nějaké pozitivní dohody,“ řekl Babiš. Jako příklad označil Egypt a za aktuální pak Maroko, se kterým EU jedná o ekonomické spolupráci.
