Jihlava - Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně prokázali, že se na Třebíčsku v době ledové pásli mamuti, sobi, koně a pratuři. Dosud předpokládali, že v takové nadmořské výšce pro ně nebyly příznivé klimatické podmínky. Zvrat přinesl výzkum fragmentů kostí, které nalezli loni amatérští archeologové ve staré opuštěné cihelně u Třebíče. Informovala o tom archeoložka Miriam Nývltová-Fišáková.
„Kosti zatím prošly základním výzkumem, to znamená morfologickým a metodickým, a právě nyní zkusíme pomocí radiokarbonového datování C14 upřesnit jejich věk. Pak budeme moci říct, odkud zvířata pocházela, zda byla místní, nebo přišla ze severu, z jihu či z východu. Když se udělají i genetické vazby, tak budeme moci říct, zda mamuti byli spříznění s mamuty z Věstonic, z Předmostí nebo z oblasti Rakouska či Polska,“ uvedla archeoložka.
Podle dosavadního výzkumu kosti určitě pocházejí z období 30 000 až 17 000 let před naším letopočtem. Vědci budou také zkoumat, jak vypadalo tehdy místní životní prostředí, aby mohli zpřesnit pohled na Třebíčsko v poslední době ledové.
Místo nálezu nebylo podle Nývltové dosud podrobněji prozkoumáno. Amatéři tam loni po odpadu kusu sprašové stěny uviděli kosti a upozornili na to své profesionální kolegy. Dochovaly se tam i celé kosti, z mamutů jen fragmenty, popsala Nývltová-Fišáková. V okolí Třebíče byly už dříve objeveny nástroje z doby kamenné, které mohly sloužit pro lov, což by mohl prokázat další výzkum.
