V Norsku začíná cvičení Trident Juncture. NATO trénuje obnovení suverenity napadené země

Nahrávám video
Události: V Norsku odstartovalo velké alianční cvičení Trident Juncture
Zdroj: ČT24

V Norsku začíná největší cvičení NATO od konce studené války. Manévrů nazvaných Trident Juncture se účastní na 50 tisíc vojáků ze všech členských zemí NATO, Švédska a Finska. Do 7. listopadu budou trénovat „obnovení suverenity spojenecké země po vnější agresi“. Celkem se do cvičení zapojí na 10 tisíc vozidel, 250 letadel a 65 lodí včetně americké letadlové lodě USS Harry S. Truman.

Česko na cvičení Trident Juncture zastupují vojáci z 25. raketového pluku ze Strakonic s asi sedmdesáti kusy techniky. Jako mezinárodní pozorovatelé se manévrů účastní Bělorusko a Rusko.

„Scénář cvičení je jednoduchý: má dojít k obnovení suverenity napadené země. Útočník je hypotetický, je to vymyšlená země, nefiguruje tam Rusko ani žádný jiný stát tohoto typu. Jde o procvičení aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy,“ uvedl k manévrům bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Podle něj se Aliance zaměří hlavně na nácvik přesunů na velké vzdálenosti, což dříve často nedělala.

NATO je vůči ruským pozorovatelům maximálně otevřené

Český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý připouští, že i když to není explicitně řečeno, cílem cvičení je ubránit členskou zemi před útokem Ruska: „Nemůžeme to popřít. Důležité ale je, že cvičení je striktně obranné a velice transparentní.“

Velvyslanec zdůrazňuje, že se ruští pozorovatelé dostanou v Norsku prakticky ke všem částem manévrů, stejně jako tomu bylo v roce 2016 při Trident Juncture konaném v Portugalsku. „(Ruští pozorovatelé) byli vyvedeni z míry tou velkou otevřeností, že se tam mohli volně pohybovat, mohli se zastavit u nejrůznějších ukázek, bavit se s vojáky. To je něco, co Rusové při svých cvičeních absolutně nepovolí. Odvezou si tedy domů poznatek, jak Aliance funguje a jak kvalitní naše síly jsou.“

Přesun britské armády na cvičení NATO v Norsku
Zdroj: NATO Channel

Cvičí se na zemi, ve vzduchu, na moři i v kyberprostoru

Norsko nabídlo hostování cvičení už v roce 2015. Podle Dyčky nahrává místu konání fakt, že Norsko je velká země, která umožňuje cvičení na zemi, ve vzduchu i na moři. Síly NATO ale budou v rámci Trident Juncture nacvičovat také v kyberprostoru.

„Norové mají do jisté míry velké obavy z Ruska a je dobré cvičit v zemi, která vám poskytne velkou politickou podporu. Možná hraje roli i to, že generální tajemník Severoatlantické Aliance je z Norska,“ uvedl Dyčka k výběru místa konání manévrů.

Účastníci Trident Juncture budou rozděleni na jižní a severní síly a budou se střídat v rolích fiktivního agresora a bránících se aliančních sil. Velká část cvičení se odehraje na moři. Největší lodí, která se manévrů účastní, je letadlová loď USS Harry Truman, první americká letadlová loď v norských vodách od roku 1987. 

  • Kdy: Od 25. října do 7. listopadu 2018.
  • Kdo: Přibližně 50 tísíc účastníků z 29 zemí NATO a dvou partnerských zemí Švédska a Finska.
  • Vybavení: Kolem 250 letadel, 65 plavidel a až 10 tisíc vozidel.
  • Lokalita: Střední a východní Norsko; okolní oblasti severního Atlantiku a Baltského moře včetně Islandu a vzdušného prostoru Finska a Švédska.
  • Cíl: Zajistit, aby síly NATO byly vycvičeny, schopny pracovat společně a připraveny reagovat na jakoukoli hrozbu z jakéhokoli směru.
  • Velitel: Admirál James G. Foggo, velitel spojeneckých velitelských sil NATO v Neapoli, je zodpovědný za provádění cvičení.
  • Zdroj: Nato.int 

Největší manévry novodobé historie letos pořádalo i Rusko

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga cvičení reaguje na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě v posledních letech.

Trident Juncture je výjimečné především svým rozsahem. „Ve srovnání s tím, co dělala Aliance v novodobé minulosti, je to mimořádná akce. Nicméně s ohledem na to, co dělají jiné státy – Rusko nebo Čína – to tak mimořádné není. NATO dělá jen to, co je už ve světě normálem,“ dodává Dyčka.

Také Rusko letos uspořádalo své největší manévry od skončení studené války. Týdenního cvičení Východ 2018 se v září účastnilo téměř 300 tisíc vojáků, 36 tisíc tanků a obrněných vozidel, víc než tisíc letadel a 80 bojových a pomocných plavidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 24 mminutami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 1 hhodinou

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 1 hhodinou

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 3 hhodinami

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...