New York/Des Moines - Vítězi voleb při stranických nominačních shromážděních v americkém státě Iowa před listopadovými volbami prezidenta Spojených států se stali demokrat Barack Obama a republikán Mike Huckabee. Oba kandidáti tím získali důležité body před ostře sledovanými prvními primárkami, které se uskuteční v úterý ve státě New Hampshire.
Obama, který by se v případě zvolení stal prvním černošským prezidentem USA, získal 38 procent hlasů. S výrazným odstupem devíti procent za sebou zanechal dosavadní favoritku průzkumů na celostátní úrovni, newyorskou senátorku a bývalou první dámu USA Hillary Clintonovou, která aspiruje na to stát se první ženou v prezidentském křesle. Ještě před ní se s 30 procenty jako druhý umístil bývalý senátor a uchazeč o viceprezidentskou funkci při volbách před čtyřmi lety John Edwards.
Donedávna málo známý baptistický pastor a bývalý guvernér Arkansasu Huckabee se 34 procenty hlasů o osm procent přesvědčivě porazil svého rivala, bývalého guvernéra Massachusetts Mitta Romneyho, s nímž sdílel v předvolebních průzkumech v Iowě vedoucí pozice. Konzervativně zaměřený Huckabee slavil úspěch navzdory tomu, že v kampani utratil podstatně méně peněz než milionář Romney a že musel čelit jeho adresné kritice ve volebních spotech. Hlavní podporu dostal Huckabee pravděpodobně od voličů se silně křesťanskou orientací, kteří tvoří hlavní proud v řadách iowských republikánů.
Senátoru Obamovi se pravděpodobně vyplatila sázka na mladé voliče a zdůrazňování potřeby široké spolupráce bez ohledu na stranické barvy při snaze o dosažení změny politického kurzu. Klíčový byl podle zpravodaje ČT Romana Bradáče také fakt, že do volebních místností přišlo hodně voličů. Účast na volebních schůzích v Iowě totiž překonala veškeré předcházející odhady i čísla z posledních let. Na shromáždění demokratů dorazilo 220.000 voličů, což je téměř o 100.000 více než před čtyřmi lety. Republikánů přišlo hlasovat odhadovaných 114.000, zatímco v roce 2000, kdy se konala minulá republikánská shromáždění, byla účast 88.000.
„Demokraté stále vyzývali iowské voliče, aby přišli volit,“ zdůrazňuje Bradáč a dodává, že heslo demokratů, které Obama zvolil, že Amerika potřebuje změnu, bylo silnější než heslo Hillary Clintonové. Ta je navíc pro mnohé voliče přeci jen příliš spojená s Amerikou současnou a minulou. „V případě Hillary opravdu může hrát roli, že je příliš spjatá se současným establishmentem, protože Amerika je v takovém stavu, že si mnoho lidí přeje radikální změnu,“ potvrzuje politolog Jiří Pehe.
Pro Hillary Clintonovou, která byla ještě před několika měsíci považována za jasnou kandidátku Demokratické strany, je Obamovo prvenství v Iowě zřetelným impulzem pro využití příštích pěti dnů k ještě intenzivnější kampani v New Hampshire. Pokud by totiž i tam výrazně prohrála, nad její kandidaturou by se podle analytiků mohla začít stahovat mračna.
„Pro Hillary to je určitě nepříjemné, protože v průzkumech veřejného mínění dlouho vedla. Nicméně to pro ni není konečná. Výsledky se musejí potvrdit v dalších primárkách a obvykle se nerozhodne až do začátku února, kdy se konají primárky ve velkých státech, jako je New York a Kalifornie.“ Rozhodující klání se zřejmě uskuteční v takzvané superúterý 5. února, kdy se budou konat primárky a stranická shromáždění ve více než 20 státech USA.
Proběhlé nominační volby v Iowě bývají často rozhodující pro konečné zvolení kandidátů prezidentského klání. Jak ale zmiňuje Pehe, i tady existují výjimky, které dokazují, že se lze stát prezidentem i bez výhry v Iowě. „Například Bill Clinton nevyhrál ani v Iowě, ani potom v New Hampshire. Vše doháněl až, jak Američané říkají, takzvaným comebackem, když dokázal zvítězit ve velkých státech a nakonec se stal americkým prezidentem.“
Volby v Iowě mají i své první „oběti“. Po neúspěchu se své další kandidatury hodlají vzdát demokratičtí uchazeči o nominaci senátoři Joe Biden a Christopher Dodd.
