V Německu začal proces s údajnými strůjci teroristických útoků

Berlín - Před vrchním zemským soudem v Düsseldorfu začal soud se čtyřmi muži podezřelými z členství v teroristické skupině a z plánování atentátů. Jednání je považováno za jeden z největších procesů v německých dějinách a za největší německý proces s údajnými teroristy od soudů s členy militantní ultralevicové organizace Frakce Rudé armády (RAF). Údajným teroristům z takzvané sauerlandské buňky s vazbami na radikální islámské hnutí hrozí až 15 let vězení, jednomu dokonce doživotí.

Soudci budou zkoumat výpovědi více než 200 vyšetřovatelů a svědků a spisy ve více než 500 šanonech. Soudní jednání je zatím naplánováno na 47 dnů. Proces by tak měl trvat minimálně do konce srpna. Je ale možné, že rozsudek obžalovaní uslyší až za dva roky.

Chtěli zabít co nejvíce Američanů

Čtyři údajní teroristé ve věku do 30 let jsou podezřelí z toho, že plánovali teroristické útoky ve městech jako Frankfurt nad Mohanem, Dortmund, Düsseldorf, Kolín nad Rýnem, Stuttgart a Mnichov. Zaměřili se prý především na americké cíle včetně americké vojenské letecké základny Ramstein.

Yilmaz dnes odmítl pozdravit soudce

Státní zástupci podezírají německé konvertity k islámu Fritze Gelowicze a Daniela Schneidera, německého Turka Attilu Seleka a tureckého občana Adema Yilmaze z napojení na německou a mezinárodní teroristickou organizaci a z přípravy atentátu a vraždy. Němec Schneider je navíc obžalován z pokusu o vraždu, neboť během svého zatýkání střílel na policistu. Za to mu na rozdíl od ostatních obviněných hrozí až doživotní vězení.

Yilmaz dnes odmítl pozdravit soudce a vysloužil si hned první den procesu třídenní vazbu. „Povstanu jen před Alláhem!“ byla jediná slova, která zazněla z lavice obžalovaných.

Mimořádný proces, mimořádná bezpečnostní opatření

Podle kriminalistů patří obžalovaní k organizaci Svaz islámského džihádu (IJU), která měla rovněž kontakty na teroristickou síť al-Káida. Skupina je prý odnoží Islámského hnutí Uzbekistánu, jemuž se přičítá odpovědnost za teroristické útoky na ambasády USA a Izraele v červenci 2004 v uzbecké metropoli Taškentu.

Soud probíhá v „nedobytné“ budově, která byla postavena po 11. září 2001 speciálně pro procesy s islamisty. Bezpečnostní opatření jsou velmi masivní. Každý z obžalovaných čekal na líčení v jiné věznici a jejich převoz do Düsseldorfu probíhal v přísném utajení.

Obžalovaní údajně plánovali bombové útoky s pomocí vysoce explozivních směsí. Německá buňka nakoupila 730 kilogramů vysoce koncentrovaného peroxidu vodíku. Smícháním s dalšími látkami mohla vyrobit výbušninu v množství odpovídajícím ničivé síle více než půl tuny dynamitu, což by stačilo k rozmetání obrovské budovy a napáchání škod většího rozsahu než při teroristických útocích v Londýně či v Madridu.

Tři z obžalovaných byli zatčeni 4. září 2007 při rozsáhlé policejní razii ve vesnici Oberschledorn v regionu Sauerland východně od Kolína nad Rýnem. Attilu Seleka dopadlo Turecko v listopadu 2007 a vydalo jej německému soudu.

Německo zatím všechny pokusy o teroristický útok zmařilo

Podobný případ není v novodobé německé historii ojedinělý, německým úřadům se ale zatím podařilo všechny pokusy o útok zmařit. Přelomovým datem bylo i tady 11. září 2001. Stopy strůjců teroristických útoků vedly mimo jiné i do Hamburku. Z členství v teroristické buňce, která připravovala únosy letadel, byl v roce 2007 v ostře sledovaném procesu usvědčen Munír Mutasádik.

Rok po 11. září zadržely německé úřady čtyři Araby, kteří plánovali útoky proti židovským centrům v Berlíně a Düsseldorfu. V západním Německu zase dva mladí Libanonci chtěli nastražit bomby do vlaků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 41 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 4 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...