Moskva - Ve státech sousedících s Arktidou propukla ledová horečka. Rusko, Norsko, Kanada, Dánsko a Spojené státy se snaží získat kontrolu nad přírodními zdroji, které prozatím leží ukryty pod ledem. Politici a odborníci z celého světa se teď sešli v Moskvě, aby projednali možnou mezinárodní spolupráci a hájili zájmy svých zemí.
„Žijeme v době globálních ekologických změn a jedním z jejích ukazatelů je právě arktická oblast. Jsem přesvědčený, že musíme použít všechny naše prostředky pro studium a zachování přírodního dědictví v Arktidě,“ uvedl na konferenci ruský ministr pro mimořádné situace Sergei Shoigu.
Až čtvrtina všech zdrojů ropy a zemního plynu leží podle vědců pod Severním ledovým oceánem. Tyto zásoby jsou teď kvůli postupujícímu úbytku ledu stále přístupnější. Nárok na některá území Arktidy už vzneslo například Rusko, Kanada nebo Norsko. Moskva hájí své právo na oblast sahající od hranic Ruska v Severním ledovém oceánu až k severnímu pólu.
„Bráníme naše zájmy v Arktidě všemi civilizovanými prostředky, které vymezují mezinárodní dohody. Nemyslím si, že by mělo dojít ke konfrontaci, i když některé země říkají, že musí posílit svůj energetický potenciál,“ argumentuje poradce ruského prezidenta Alexander Bedritsky.
Státy musí prokázat, komu „víc“ patří dno
Soupeřící státy se snaží najít důkaz, že Lomonosovův práh, který leží pod hladinou Severního ledového oceánu, je geologickým prodloužením jejich území. Mohly by si tak na základě mořského práva dělat nárok na jeho nerostné suroviny.
Jestli se podaří nastavit pravidla mezinárodní spolupráce, o které mluví účastnící summitu, ukáže až čas. Bohatství se ale nikdo jen tak nevzdá.
