V Moskvě demonstrovaly tisíce lidí proti Putinovi

Moskva - Tisíce přívrženců ruské opozice přišlo dnes do centra Moskvy demonstrovat proti režimu Vladimira Putina. Akce byla považována za klíčový test protestního hnutí proti Vladimiru Putinovi, který byl minulou neděli potřetí zvolen prezidentem. Ačkoliv masovost dnešní akce zaostala za očekáváním, opozice už slibuje nové protesty, a to i při květnové inauguraci staronové hlavy státu.

Radnice povolila shromáždění až 50 tisíc demonstrantů, takového počtu však mítink na Novém Arbatu nedosáhl. Podle policie přišlo okolo 10 tisíc lidí, podle organizátorů 25 tisíc až 30 tisíc lidí. Mohutnosti prosincových a únorových demonstrací tak akce nedosáhla.

„Už tři měsíce chodíme na demonstrace, zatím jsme však nedosáhli splnění našich hlavních požadavků. Volby nebyly poctivé, u moci jsou stále titíž lidé,“ připustil na úvod bývalý poslanec Vladimir Ryžkov a vybídl k pokračování tlaku na režim, aby přistoupil k zásadním politickým reformám. „Rusko bez Putina!“ a „Vraťte nám volby!“ skandoval dav, ve kterém se mísily rudé vlajky levičáků a černo-žluto-bílé prapory nacionalistů. Pravicoví radikálové však mítink „liberálů“ opustili poté, co je pořadatelé požádali, aby sbalili obří carskou vlajku.

„Je jasné, že 4. března (o prezidentských volbách) nás všechny okradli. Žádné volby to nebyly, byla to orgie lotrů a zlodějů! V Kremlu je hnus, který musíme vyčistit!“ prohlásil ze scény levicový předák Sergej Udalcov, ve kterém komentátoři začínají vidět příštího vůdce ruských komunistů, a vyzval k milionovému pochodu na 1. máje. „Nebyly to volby!“ odpověděl dav na Udalcovova slova.

Udalcovy výzvy vydat se na pochod městem následovalo jen pár desítek levičáků, jimž však přehradily cestu pořádkové jednotky OMON. Udalcov byl i s desítkou společníků opět krátce zadržen, stejně jako po pondělní demonstraci proti Putinově zvolení. V brzku ho čeká soud, kde mu hrozí podle AP až 15denní vězení.

„Lidem došlo, že s bílými balónky a stužkami se proti policejním 'robotům' jít nedá.“

                                                        Boris Akunin, spisovatel a člen Ligy voličů

Putin byl minulou neděli podle oficiálních výsledků zvolen téměř 64 procenty hlasů. Opozice však tento výsledek zpochybňuje, hlasování podle ní provázelo nebývalé falšování ve prospěch favorita, který si soupeře sám vybral a ostatní uchazeče ke klání nepřipustil. „Takové falšování voleb nebylo ani za (prvního ruského prezidenta Borise) Jelcina,“ prohlásil jeden z postarších demonstrantů. Mnozí Rusové si dodnes myslí, že Jelcin vyhrál prezidentské volby v roce 1996 jen podvody. „Snaží se nás přesvědčit, že Putin vyhrál volby, ať by čísla byla jakákoliv. Ale nebyly to volby, byla to speciální operace, protože opozice nebyla k volbám připuštěna,“ prohlásil bývalý šachový šampion Garri Kasparov, patřící k nejrezolutnějším kritikům režimu. 

„Opozice bude muset nastolit nová hesla mobilizující lidi,“ konstatovala nezávislá televize Dožď a připomněla, že Kreml sice přislíbil povolit nové politické strany a přímé volby gubernátorů, ale splnění dalších požadavků z předchozích demonstrací jako vyšetření volebních podvodů, propuštění politických vězňů či vypsání předčasných parlamentních a prezidentských voleb není na obzoru.

Nastolit pozitivní program „společných požadavků pro“ vybídla ze scény televizní moderátorka Ksenija Sobčaková, přivítaná nejprve pískotem, nakonec však odměněná potleskem. K požadavkům demonstrace patřilo i osvobození členek punkové kapely Pussy Riot, zatčených pro protiputinovské výtržnosti v chrámu Krista Spasitele.

Nahrávám video

„Rusko bude svobodné!“ skandovali demonstranti, než se po dvou hodinách začali rozcházet, asi o hodinu dříve, než se plánovalo. „Není to poslední akce, mnoho dalších bude následovat,“ řekl předák liberální strany Jabloko Sergej Mitrochin. Vzestupy a sestupy protestního hnutí jsou podle něj nevyhnutelné, není třeba se jimi znepokojovat, ale boj s režimem ještě bude dlouhý.

Demonstraci provázela mohutná bezpečnostní opatření, policie zmobilizovala na 2 500 strážců pořádku a předem varovala, že zakročí proti všem „provokacím“ a protiprávnímu jednání po skončení povoleného mítinku. Velké množství policistů je soustředěno i v dalších místech centra metropole.

V Petrohradu policisté zatkli asi 40 demonstrantů, desítky zatčených jsou hlášeny i z Nižného Novgorodu, kde policisté použili i obušky. V Moskvě pak policisté zatkli asi padesátku nacionalistů, kteří se po odchodu z povoleného mítinku pokusili o pochod po Starém Arbatu a o demonstraci u Kyjevského nádraží. Pokusy o opoziční demonstrace se odehrály i v dalších městech, sešly se však jen desítky až stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 6 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 7 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 8 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 11 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...