Priština - V Kosovu dnes vstupuje v platnost kosovská ústava. Na instituce nového státu tím bude převedena většina pravomocí, které doposud měla kompetenci mise OSN (UNMIK) spravující bývalou jihosrbskou provincii od roku 1999. Kosovo nadále zůstane pod mezinárodním dohledem, protože zbylá část kompetencí UNMIK přejde na správní misi Evropské unie (EULEX), kterou také zastřeší OSN. Ústava, kterou parlament schválil 9. dubna, definuje Kosovo jako nezávislý, svrchovaný a demokratický stát. Srbsko ústavu ale odmítá a prohlašuje. že nemá žádnou právní hodnotu.
Listina dále garantuje ochranu práv srbské menšiny. Zhruba 120 000 Srbů totiž s odtržením Kosova, které obývají převážně Albánci, nesouhlasí a obává se o svou bezpečnost. Ústava rovněž ustanovuje instituce jako ministerstva zahraničí a obrany, zpravodajskou službu, ústavní soud nebo armádu, kterou by podle dohody měly pomoci cvičit alianční jednotky.
Podle Srbska ústava Kosova nemá právní hodnotu
Srbsko dnes prohlásilo, že ústava Kosova, nemá právní hodnotu. „Srbsko neuznává vyhlášení ústavy Kosova jako právní fakt,“ zdůraznil srbský prezident Boris Tadić. Vstoupení ústavy v platnost je „politická událost se škodlivými důsledky“.
Tadić zdůraznil, že „Srbsko považuje Kosovo nadále za svou jižní provincii“. Odstupující ministerský předseda Vojislav Koštunica požadoval okamžité svolání srbského parlamentu, aby „anuloval akt vyhlášení kosovské ústavy“.
Srbský prezident Tadić dnes také opakoval, že jeho země je nadále ochotna obnovit jednání s albánskými lídry Kosova. „Jsme dnes i v budoucnu připraveni vrátit se k jednacímu stolu. To je naše strategie a naše odpověď na nezákonné vyhlášení ústavy nezákonného státu Kosovo,“ zdůraznil srbský prezident.
Bez ruského souhlasu
Text dokumentu navrhl mezinárodní zprostředkovatel Martti Ahtisaari, který také přišel s plánem nezávislosti srbské provincie pod počátečním mezinárodním dohledem. Návrh byl odmítnut Srbskem a během zasedání Rady bezpečnosti OSN ho následně zablokoval tradiční spojenec Bělehradu, Rusko.
S nesouhlasem Ruska, které je stálým členem RB OSN s právem veta, se potýká i záměr Evropské unie převzít od UNMIK veškerý dohled nad Kosovem. Moskva blokuje změnu rezoluce, kterou byl před devíti lety Kosovo podřízeno mezinárodní správě.
Kontrolu převezme EU
EU do Kosova vyslalo na 2000 policistů, soudců, státních zástupců a celníků, aby vystřídala OSN při částečné správě země. Jelikož se jednorázový přesun pravomocí spolu s uvedením nové ústavy v platnost ukázal jako nemožný, seznámil ve čtvrtek generální tajemník OSN Pan Ki-mun Prištinu a Bělehrad se svým záměrem změnit strukturu mise OSN, aby kontrolu nad policií, justicí a celní správou v Kosovu mohla EU převzít. UNMIK tak oproti původnímu plánu v zemi zůstává, unijní misi zastřeší a bude prostředníkem mezi kosovskou a srbskou vládou. Moskva a Bělehrad tento plán odmítly.
Kosovo od vyhlášení nezávislosti 17. února uznalo jen přes 40 států, například USA a 20 členů EU, včetně České republiky, která tak učinila 21. května. Proti se z EU staví Španělsko, Kypr, Řecko a Slovensko. Priština věří, že po vstupu ústavy v platnost se počet států, které Kosovo uznají, dále rozšíří.
