Moskva – Dva přední novináři špičkového ruského listu Kommersant Maxim Kovalskij a Andrej Galijev byli k pondělku propuštěni za publikování článků v době předvolební kampaně, které údajně hrubě napadaly premiéra Vladimira Putina a podle majitele tiskového holdingu, miliardáře Ališera Usmanova, porušovaly novinářskou etiku. Šéf nakladatelství Kommersant Děmjan Kudrjavcev podal výpověď sám. Redakce prý na propouštění reagovala protestním dopisem Usmanovovi.
Usmanov vyhodil za údajné hanobení předsedy vlády šéfredaktora Maxima Kovalského z týdeníku Kommersant-Vlasť, hojně čtené pondělní analytické přílohy deníku, a šéfa tiskové skupiny Kommersant Andreje Galijeva. Majiteli se nelíbila především provokativní fotografie v posledním čísle týdeníku, která urážela premiéra Putina. Doprovázela ji reportáž o volebních podvodech v parlamentních volbách ze 4. prosince a byl na ní zřetelně vidět volební lístek se zakřížkovaným čtverečkem u opoziční liberální strany Jabloko; přes celý lístek byla ovšem červeně napsaná výzva „Putine, táhni do p…..“. List zveřejnil také předvolební nápis z londýnských ulic, kde žije mnoho Rusů zejména z řad odpůrců nynější vlády, který slovní přesmyčkou Putina uráží. „Tyto materiály hraničí s plytkým chuligánstvím,“ prohlásil Usmanov, který se dosud do chodu svých tiskovin nikdy nevměšoval.
Podle moskevských novinářů redaktoři novin zaslali vedení holdingu dopis s žádostí, aby jim byly sděleny důvody propuštění jejich kolegů. Chtějí vědět, kdo přijde na jejich místo a jaká bude příští redakční politika. Vydavatelství zároveň dávají ultimátum: pokud do dvou dnů na dopis nezareaguje, své výhrady zveřejní. Mnozí ze signatářů rovněž hrozí odchodem z redakce.
K prezidentským kandidátům se tradičně připojil Žirinovskij
Předák ruských nacionalistů Vladimir Žirinovskij bude popáté kandidovat na prezidenta. Nominaci svého předsedy dnes podpořilo 169 delegátů sjezdu Liberálnědemokratické strany, devět hlasovalo proti. Žirinovskij neměl ve svém seskupení protikandidáta, podobně jako Vladimir Putin na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko či Sergej Mironov na sněmu menší levicové strany Spravedlivé Rusko. Čeká se, že se zakrátko k uchazečům o křeslo hlavy státu přiřadí i předseda čtvrté parlamentní strany, vůdce komunistů Gennadij Zjuganov.
O prezidentské křeslo se hodlá ucházet také předseda zakázaných bolševiků Eduard Limonov či Grigorij Javlinskij, předák liberální strany Jabloko, která však opět neuspěla v parlamentních volbách. Z dosavadních prezidentských kandidátů tisk za alternativu k Putinovi označuje jen miliardáře Michaila Prochorova. Jeho ohlášenou kandidaturu však politologové a „nesystémová“ opozice vesměs považují jen za manévr Kremlu, jak snížit napětí ve společnosti po parlamentních volbách z 4. prosince a odlákat část pravicově naladěných voličů z tábora nespokojenců.
Předpokládá se, že roztříštěnost opozice ve volbách 4. března opět pomůže Putinovi, jehož popularita však klesá a už se nezdá tak bezkonkurenční jako během prvních dvou prezidentských mandátů v letech 2000 až 2008.
Žirinovskij jako kandidát vynechal z ruských prezidentských voleb jen ty v roce 2004, kdy do klání s Putinem, tehdy se nalézajícím na vrcholu popularity, poslal svého tělesného strážce. Nejlepšího výsledku dosáhl před čtyřmi lety, kdy s 9,35 procenta hlasů zaujal třetí příčku za Dmitrijem Medvěděvem a Zjuganovem.
