V Itálii se rodí vláda protestu. Chce přestat šetřit, omezit imigraci a předělat EU

Nahrávám video

Italský prezident Sergio Mattarella jedná s představiteli stran Hnutí pěti hvězd (M5S) a Liga o vzniku nové vlády. Strany mají dohromady 352 ze 650 poslanců a 170 z 315 senátorů, což znamená pohodlnou většinu. Dlouho se nemohly dohodnout na tom, které z nich má připadnout post premiéra. Ten zřejmě získá kompromisní kandidát, profesor správního práva bez zkušeností s politikou Giuseppe Conte.

Lídři obou stran by měli obsadit ministerská křesla. O šéfovi M5S Luigim di Maiovi média píší jako o budoucím ministrovi práce a sociálního zabezpečení, předseda Ligy Matteo Salvini patrně povede vnitro.

Conte už nějaký čas v zákulisí spolupracuje se stranou M5S. Sestavil například právní část jejího programu. „V minulosti jsem volil levici,“ řekl při představování vládních kandidátů strany. Dále představil své priority: „Nejdřív ze všeho je nutné skoncovat s nepoužitelnými zákony. Je jich mnohem víc než těch 400, které zmínil Luigi Di Maio.“ Je podle něj také třeba posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství přijatou za předchozí vlády.

Podle italského tisku je Conte také odborníkem na „řízení velkých firem v krizovém období“, což se podle listu La Repubblica bude hodit při řešení problémů oceláren Ilva a aerolinek Alitalia.

V roce 1988 se Conte stal členem komise, která pracovala na reformě občanského zákoníku. Poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře a v roce 2013 jej poslanci parlamentu vybrali do poradního sboru státního úřadu, který se věnuje správnímu právu. Členství v něm se vzdal v souvislosti se svou nynější nominací do vlády.

Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo s praxí z univerzit v Římě, na Sardinii a ve Florencii i v zahraničí. Působil na Yale, Sorbonne nebo Cambridge. Spolupracuje s renomovanými zahraničními univerzitami, publikuje v odborném tisku a napsal několik odborných publikací.

Evropu straší program rodící se koalice

Obě strany se už dohodly na koaliční smlouvě. A ta vystrašila evropské partnery. Přinese totiž zřejmě velký tlak na už tak zadlužené státní finance. Liga chce výrazně snížit daně, M5S si zase přeje prosadit základní nepodmíněný příjem ve výši 780 eur (bezmála 20 tisíc korun) měsíčně.

Plánuje se také snížení věku odchodu do penze, který měl v následujícím roce stoupnout na 67 let. Podle odhadů by italská kasa po zavedení těchto tří změn přišla o 112 miliard eur (2,86 bilionu korun) ročně. Koalice si slibuje, že opatření přinesou oživení spotřeby, růst ekonomiky a tím i dodatečné příjmy do rozpočtu, takže problémy podle ní nehrozí.

Koaliční smlouva výrazně zpřísňuje postoj vlády k lidem, kteří do Itálie připlouvají z Afriky. Dokument volá po deportaci imigrantů a zřízení většího počtu detenčních táborů pro běžence bez dokumentů.

M5S a Liga chtějí dosáhnout revize takzvaného dublinského systému, podle nějž řízení s žadateli o azyl zahájí ta země, v níž o něj uprchlík poprvé požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. Itálie je takovou zemí na často využívané trase  z Libye. Strany místo toho chtějí docílit přerozdělování uprchlíků mezi unijní země, což ale pro změnu odmítají země visegrádské skupiny.

Dvojice stran chce také reformovat Evropskou unii. Po tom volá hlavně tradičně euroskeptická Liga. Za jedinou „demokraticky legitimní“ unijní instituci považuje Evropský parlament a přeje si zvýšení jeho pravomocí na úkor Komise a Rady.

Budoucí možní vládní spojenci volají také po zrušení sankcí proti Rusku, jejž považují za obchodního partnera. EU zavedla sankce proti Putinovu režimu poté, co v roce 2014 provedl vojenskou invazi na Ukrajinu. Koaliční smlouva M5S a Ligy přesto potvrzuje členství Itálie v NATO a nazývá Spojené státy „privilegovaným spojencem“.

Liga i M5S jsou protestní strany, které před březnovými parlamentními volbami do obou komor zákonodárného sboru hlásaly hlavně radikální změnu dosavadního kurzu levicové proevropské vlády. Liga sbírala hlasy především na severu země. Dlouhá léta tam prosazovala odtržení bohatého severu Itálie od chudšího jihu. Tohoto programu se už ale vzdala. M5S naopak získala největší podporu hlavně na jihu Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
před 1 hhodinou

FBI zatkla Američanku za plánování útoku na newyorský parlament

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zatkl ženu, která podle policistů plánovala bombový útok na budovu zákonodárného sboru státu New York. Pětatřicetiletá Jessica Bowieová podle vyšetřovatelů jednala ve jménu teroristické organizace Islámský stát, píší americká média.
před 2 hhodinami

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 10 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 12 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.