V Itálii se rodí vláda protestu. Chce přestat šetřit, omezit imigraci a předělat EU

Nahrávám video
Události: Nová italská vláda
Zdroj: ČT24

Italský prezident Sergio Mattarella jedná s představiteli stran Hnutí pěti hvězd (M5S) a Liga o vzniku nové vlády. Strany mají dohromady 352 ze 650 poslanců a 170 z 315 senátorů, což znamená pohodlnou většinu. Dlouho se nemohly dohodnout na tom, které z nich má připadnout post premiéra. Ten zřejmě získá kompromisní kandidát, profesor správního práva bez zkušeností s politikou Giuseppe Conte.

Lídři obou stran by měli obsadit ministerská křesla. O šéfovi M5S Luigim di Maiovi média píší jako o budoucím ministrovi práce a sociálního zabezpečení, předseda Ligy Matteo Salvini patrně povede vnitro.

Conte už nějaký čas v zákulisí spolupracuje se stranou M5S. Sestavil například právní část jejího programu. „V minulosti jsem volil levici,“ řekl při představování vládních kandidátů strany. Dále představil své priority: „Nejdřív ze všeho je nutné skoncovat s nepoužitelnými zákony. Je jich mnohem víc než těch 400, které zmínil Luigi Di Maio.“ Je podle něj také třeba posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství přijatou za předchozí vlády.

Podle italského tisku je Conte také odborníkem na „řízení velkých firem v krizovém období“, což se podle listu La Repubblica bude hodit při řešení problémů oceláren Ilva a aerolinek Alitalia.

V roce 1988 se Conte stal členem komise, která pracovala na reformě občanského zákoníku. Poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře a v roce 2013 jej poslanci parlamentu vybrali do poradního sboru státního úřadu, který se věnuje správnímu právu. Členství v něm se vzdal v souvislosti se svou nynější nominací do vlády.

Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo s praxí z univerzit v Římě, na Sardinii a ve Florencii i v zahraničí. Působil na Yale, Sorbonne nebo Cambridge. Spolupracuje s renomovanými zahraničními univerzitami, publikuje v odborném tisku a napsal několik odborných publikací.

Evropu straší program rodící se koalice

Obě strany se už dohodly na koaliční smlouvě. A ta vystrašila evropské partnery. Přinese totiž zřejmě velký tlak na už tak zadlužené státní finance. Liga chce výrazně snížit daně, M5S si zase přeje prosadit základní nepodmíněný příjem ve výši 780 eur (bezmála 20 tisíc korun) měsíčně.

Plánuje se také snížení věku odchodu do penze, který měl v následujícím roce stoupnout na 67 let. Podle odhadů by italská kasa po zavedení těchto tří změn přišla o 112 miliard eur (2,86 bilionu korun) ročně. Koalice si slibuje, že opatření přinesou oživení spotřeby, růst ekonomiky a tím i dodatečné příjmy do rozpočtu, takže problémy podle ní nehrozí.

Koaliční smlouva výrazně zpřísňuje postoj vlády k lidem, kteří do Itálie připlouvají z Afriky. Dokument volá po deportaci imigrantů a zřízení většího počtu detenčních táborů pro běžence bez dokumentů.

M5S a Liga chtějí dosáhnout revize takzvaného dublinského systému, podle nějž řízení s žadateli o azyl zahájí ta země, v níž o něj uprchlík poprvé požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. Itálie je takovou zemí na často využívané trase  z Libye. Strany místo toho chtějí docílit přerozdělování uprchlíků mezi unijní země, což ale pro změnu odmítají země visegrádské skupiny.

Dvojice stran chce také reformovat Evropskou unii. Po tom volá hlavně tradičně euroskeptická Liga. Za jedinou „demokraticky legitimní“ unijní instituci považuje Evropský parlament a přeje si zvýšení jeho pravomocí na úkor Komise a Rady.

Budoucí možní vládní spojenci volají také po zrušení sankcí proti Rusku, jejž považují za obchodního partnera. EU zavedla sankce proti Putinovu režimu poté, co v roce 2014 provedl vojenskou invazi na Ukrajinu. Koaliční smlouva M5S a Ligy přesto potvrzuje členství Itálie v NATO a nazývá Spojené státy „privilegovaným spojencem“.

Liga i M5S jsou protestní strany, které před březnovými parlamentními volbami do obou komor zákonodárného sboru hlásaly hlavně radikální změnu dosavadního kurzu levicové proevropské vlády. Liga sbírala hlasy především na severu země. Dlouhá léta tam prosazovala odtržení bohatého severu Itálie od chudšího jihu. Tohoto programu se už ale vzdala. M5S naopak získala největší podporu hlavně na jihu Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 14 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 22 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...